Zrádcův měsíc přivede princeznu Kliu společně s doprovodem a Pozorovateli do tajemného Aurënenu obývaného dlouhověkými lidmi. Pro ni je to cesta za vyhledáním pomoci ve válce, pro Aleka pak cesta za jeho nepoznanými předky a pro Seregila jako vyhnance návrat do rodné vlasti za přísných podmínek.
Příběh
Válka mezi Plenimarem, Skalou a Mycenou je v plném proudu, a tak není divu, že se Skalané rozhodnou vyhledat pomoc u Aurënfaieů. Ti vzhledem k dlouhověkosti a rozčlenění na jednotlivé rody ovšem jen tak rychle nerozhodnou. Nejprve se musejí sejít a řádně poradit.
Na tuto poradu míří nejmladší královnina dcera Klia společně v doprovodu Seregila a Aleka. Ačkoliv Aurënfaieové neuznávají vraždy, a tak se zdá přítomnost Pozorovatelů na tomto místě zbytečná, i přesto se začnou odehrávat nekalé události. Tajemné schůzky v pozdních hodinách jsou jen počátkem kolotoče, který přináší smrt. Jenže kdo je osobou v pozadí, jenž tahá za nitky a snaží se zničit zdejší setkání, když Aurënfaieové nikdy nesáhnou na život jiné osoby?
Styl psaní
Kniha nás přivádí opět do nového světa – tentokrát vkročíme na půdu Aurënenu, který nemá jednu nadřazenou osobu, ale je členěn územně na rody, které mají své vlastní výše postavené – khirnari. Tak jako v prvním díle i tentokrát a možná ještě více budete zpočátku plavat ve všech těch rodech, postaveních a dalších názvech, které nová země přináší.
O to důležitější je všemu porozumět, neboť tento díl je vystavěn zcela na intrikaření jednotlivých rodů, na jejich zájmu o úspěchu/neúspěchu nabídky skalské dohody. Právě díky tomu se najednou ocitáme v příběhu zcela jiného ražení, než jsme byli zvyklí z předchozích dílů.
Akce budu opravdu jen poskrovnu a díky všemu tomu politikaření a novému území, které má čtenář poznat, se kniha poněkud pomaleji a obtížněji čte. Ačkoliv jsem knihu četla podruhé a už jsem měla základně přehled z minulé četby ohledně postavení rodů Aurënfaieů, i přesto musím poznamenat, že knihu jsem četla 3x déle, než předchozí díly.
I přes menší zklamání mám tento díl opravdu ráda a to především díky tomu, že naše malá výprava se setká na území Aurënenu s malými dráčky, které na nich zanechají své stopy.
Jinak do popředí se nám dostává také Thero, mladý čaroděj, kterého pod svá ochranná křídla převzala Magyana. Taktéž se seznámíme s členy královské rodiny, jejich myšlením o aktuálním válečném tažení a činnosti v této válce.
Obálka
U nás vyšla kniha již ve druhém vydání, v jehož podání změnila jako dominantní barvu modrou, i přesto si uchovává původní myšlenku předchozího motivu. Působí tak mrazivějším dojmem, ačkoliv přeci jen bych nejspíše uvažovala nad jiným motivem obálky, kdy takto spíše zaujaly zahraniční obálky.
Mimochodem první ze zobrazených obálek je obálka 1. vydání u nás, můžete tedy porovnat, jak se vyvinula a za mne posunula k lepšímu.
Ukázka
Nepřátelské střely jim svištěly kolem uší, bušily do paluby a dřevěných štítů připevněných k zábradlí. K syčivé písni tětiv a šípů se brzy připojily první výkřiky raněných.
Když se nepřátelská loď přiblížila ještě víc, všiml si Alek, že je pod zábradlím na přídi připevněno cosi podobného bronzovým hlavám jakýchsi netvorů. Jejich umístění vypadalo až příliš strategicky na to, aby šlo o pouhé ozdoby, Alek si však nedokázal představit, co by to mohlo být.– strana 59, 7. kapitola
Hodnocení knihy
Oproti předchozím dílům pro mne byla kniha mírným zklamáním, četla se pomaleji vzhledem k vystavění děje na intrikách. Jsme uvedení také do nové země Aurënenu, s čímž jde ruku v ruce také spousta nových pojmů, vztahů a celkově čtenář opět musí proniknout do pochopení fungování tohoto světa. I přesto kniha nabízí napětí až do konce se zajímavým rozuzlením. A hlavně draky (tedy dráčky)!
Série
- 1. díl: Štěstí ve stínech
- 2. díl: Příchod tmy
- 3. díl: Zrádcův měsíc
- 4. díl: Návrat stínu
- 5. díl: Bílá cesta
- 6. díl: Schránka duší
- 7. díl: Střepy času
Závěrečné shrnutí
Fotografie obálky převzaty z goodreads.com.
