Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
post
  • Home
  • Knihy
  • Jakej Ben Aaronovitch? Mami, támhle jsou přece holubi! Aneb jak jsem si užila Svět knihy 2023 s malým dítětem

Jakej Ben Aaronovitch? Mami, támhle jsou přece holubi! Aneb jak jsem si užila Svět knihy 2023 s malým dítětem

Svět knihy 2023: Ben Aaronovitch

Kolem mě neustále proletovaly hlášky typu: „Svět knihy je moc daleko.“ Nebo „Mám malé dítě, to se fakt nedá. Až jednou vyroste…“ a víte co? Přesně všem těmhle pochybujícím, že se na tak velkolepou knižní akci jako je Svět knihy nemohou dostat, protože … (doplňte si sami), jsem se rozhodla ukázat, že to jde. A tak jsem nasedla na vlak se svojí patnáctiměsíční dcerkou a vyrazila na třídenní výlet.

Knižní festival a veletrh Svět knihy v sobě spojuje všechny nakladatele Česka (tedy letos mi tam chyběl Fantom Print), takže můžete objevovat i pro vás neznámou produkci nebo podpořit malá nakladatelství, u kterých jste doposud váhali (protože prohlédnout si knihu v reálu je jiný zážitek než e-shop). Kromě stánků je připraven i pestrý program, kdy rozhodně nebudete vědět, kam se dříve trhnout. Jsou chvíle, kdy by organizátoři mohli začít prodávat obraceče času.

Já tam jezdím ale především za všemi těmi lidmi. Možná ještě nikoho z knižní sféry neznáte a tak není od věci sledovat různé skupiny na FB nebo oblíbené IG profily, protože se pořádají rozličné schůzky a srazy. Na ty jsem ani letos ovšem neměla čas. Na Světě knihy jsem totiž naposledy byla v roce 2019 (covid, těhotenství, dítě), takže bylo potřeba pozdravit všechny staré známé a doufat, že si mě pamatují.

Ale vraťme se úplně na začátek, který bude nejspíše zajímat maminky malých „kuřátek“. Jak to bylo s dopravou? Vsadily jsme na LeoExpress, který je nízkopodlažní a má speciální místa pro kočárky, které tak máte hned naproti svých sedadel a můžete kdykoliv sáhnout do tašky nebo košíku pro hračky, jídlo a další potřeby pro klidnou cestu se svým drobkem. Vagony jsou propojeny jako housenka, takže se dá jimi bez omezení procházet a provětrat tak nožky malému společníkovi. My jsme celkově zvládly cestu za 4 hodiny (i s neplánovaným zpožděním) a obešlo se to bez vztekání, pláče a dalších scén, jen je potřeba dítě zabavit. Jen chci upozornit, že ve vlaku není úplně ideální wi-fi připojení a některá místa jsou úplně hluchá, takže pokud potřebujete zabavit přes online filmy, stáhněte si je raději předem. Ještě bych ráda vyzdvihla, že stevardka byla velice milá a vstřícná a když jsem potřebovala v půli cesty na záchod, na dítě mi dohlédla.

Průmyslový palác na výstavišti v Holešovicích je stále ve výstavbě, takže i letos se Svět knihy odehrával za výstavištěm ve stanech a Křižíkových pavilonech. Trochu jsem se obávala, protože jsem netušila, co očekávat a také kvůli dešti, ale letos nám počasí přálo. Jinak vstupní páska byla potřeba až při vstupu do stanu/pavilonu. Nutno taky poznamenat, že ačkoliv na většinu programů byla potřeba rezervace místa, zjistila jsem, že spousta lidí to obchází tím, že přijdou třeba do poloviny předchozího programu, takže už je nikdo před další besedou nekontroluje, jestli mají rezervaci na přeplněnou přednáškovou místnost.

Jak to tedy všechno letos probíhalo? Čtvrtek a pátek byl víceméně v režii mé malé společnice, která udávala tempo a také to, co ji zajímalo. V sobotu měl přijet autem manžel, který se víceméně o dcerku staral v prostorách veletrhu a měly jsme tak zajištěný také pohodlný odjezd (vzhledem k nákupu knížek).

Jako první jsme se přivítaly s Rosanou Zvelebilovou z nakladatelství Canc, která se stala tetou číslo jedna, protože dcerku zaujaly její šaty. S tou jsme se ještě v průběhu veletrhu párkrát setkaly, ovšem tím nejdůležitějším byl fakt, že jsem si přijela potvrdit domluvené moderování besedy a křtu povídkové sbírky Esence hrůzy. Zatím jsem to domlouvala pouze s Honzou Hlubkem, a teď když to mám tedy jisté, tak můžu tuhle informaci prozradit i vám. Takže snad mě nechytne tréma na Fantastické Ostravě, ale své introvertní limity je potřeba posouvat!

Také jsem se potkala s Terezou Matouškovou, kterou jsem nedávno pozvala do našeho Čtenářského klubu pro představení povídkové sbírky Jiný kraj. Zanedlouho jí bude vycházet kniha Pláč němého boha, tak jsem moc zvědavá, protože to má být příběh většího rozsahu, než jsme u Temnářky zvyklí. S ní jsme celkově strávily více času, pokafíčkovaly, prodrbaly kdekoho a kdejakou kauzu, ale hlavně dcerka s radostí terorizovala, protože tetiny brýle jsou super a ten milkshake taky! Jo, když se jí nepodařilo ho definitivně uzmout mámě, byla na řadě Terka, která se také nedala, tak se to moje roční sviště vydalo k vedlejšímu stolu k paní, která taky měla něco s brčkem. I takové veselé momenty se děly.

Co ještě přinesl čtvrtek? Byla jsem pozdravit osobně Míšu Merglovou, kterou jsme také měli v Čtenářském klubu a nyní čteme její knihu Prázdnota, tak šup, honem se připojte k nám. Protože tentokrát mám pro vás speciální dárek – pro všechny, kdo přijdou na naši online debatu nad knihou, mám připraveny záložky do knihy s Míšiným podpisem. Tak co, navnadila jsem vás dostatečně?

Dcerka si hned novou tetu Míšu uzmula pro sebe, chytila ji za ruce (neumí sama chodit) a nechala se capkat po výstavišti. Ve čtvrtek je ještě klid, takže tady rozhodně s kočárkem neprohloupíte a ani ten pátek nebývá špatný, ovšem sobotu už bych s malým dítětem nedoporučovala, všude davy. Ale abych se vrátila k tomu capkání, tak samozřejmě ji musela jít ukázat plyšovou pandu, kterou nejspíše tuze chtěla. No, holt jsme na knižním a ne plyšákovém veletrhu, takže to nešlo. Ten den jsem dcerce alespoň koupila knihu Liška Šiška ve školce, ze které je nadšená, ale asi bych se už měla začít dívat po nějaké dětské žánrové – je vůbec něco pro malé děti z žánru fantasy a sci-fi? (Budu ráda za tipy do komentářů.)

Den jsme zakončily (kromě divokých nákupů) besedou Bena Aaronovitche, na kterého jsem byla opravdu zvědavá. Postřehla jsem ovšem tak maximálně otázku, jak ho zasáhl covid, co dělal a tím jsem skončila. Naštěstí se budu moct podívat ze záznamu. A proč jsem tedy tuto besedu neslyšela? Protože vedle stanu ťapkali holubi! No to si přece nemůžeme nechat ujít. Holubi! To v Ostravě nemáme! Nelítá nám to na balkon *přidušený smích*, takže jsme tam musely mezi nimi cupitat, to byla ale zábava. Vždyť Ben Aaronovitch, kdo to je. Prej přijede za rok asi znovu.

No a to už nám pátek klepal na dveře. Výstaviště se citelně zaplnilo lidmi, ale pořád se dalo projet s kočárkem. Opět nastalo nakupování, kecání nad kafíčkem s Temnářkou, ale také jsem tento den vyčlenila na nahrávání do nového dílu podcastu Knižní drbárna. Svět knihy jsem měla z předchozího dne prochozený, orientovala jsem se, kde je který stan, salon, stánek, a tak jsem už mohla cílit přesně tam, kam jsem potřebovala. Pustila jsem se tak do menšího nahánění spisovatelů, takže zítra (pokud to zvukově vyjde), se můžete těšit na nový díl přímo z terénu o tom, jak si spisovatelé užívají tento veletrh a festival v jednom.

Mým cílem se také stala beseda překladu knih z asijských zemí, na kterou jsem se velmi těšila, neboť jsem nedávno četla Makovou válku a Železnou vdovu. Postřehla jsem opět ale jen pár vět jako třeba, že angličtina mnohdy tyto příběhy ořezává a cenzuruje, takže je lepší překládat z originálu. Ještě že mám záznam, protože tentokrát bylo zajímavé chodit ze schodů a do schodů.

Nepřehlédněte záznamy z besed

Poslední beseda dne byla s Kristýnou Sněgoňovou, kde jsme vydržely zdaleka nejdéle, protože v jednu chvíli se objevil na podlaze brouk a dcerka brouky, pavouky a mravence ráda. Jinak očividně spisovatelku zaujala, neboť během besedy bylo nadhozeno i slovo o dětské literatuře, kdy jsem přitakala, že zájem by opravdu byl. Tak uvidíme, jestli se třeba někdo chytne a něco krásného pro děti s milionem obrázku napíše. Leporela už sice nepotřebujeme, dcera listuje klasickými stránkami, ale obrázky jsou třeba.

Jinak musím poznamenat, že mě trochu zamrzelo jídlo na Světě knihy, protože jsem nemohla objevit nic, co bych malé mohla dát na oběd, vše navíc drahé a i pro mě to chuťově nebylo dvakrát dobré. Nemluvě o tom, že porce byly poloviční než dospělý člověk potřebuje. Možná proto všude byly stánky s kafem a vínem (a horkou čokoládou), aby to člověk ve zdraví přežil.

Sobota, jak jsem již zmínila, byla více méně v mé režii, protože většinu času bylo dítko s tatínkem. Konečně jsem tak v klidu mohla sledovat všechny ty besedy a křty knih. Byla jsem pozvána na křest knihy Souboj princů od Kristýny Dostálové, která to pojala v dobovém duchu. To se odehrávalo na Humbook stage, kde se následně vyhlásil také vítěz loňské Hvězdy inkoustu a bylo oznámeno téma pro tento ročník. Pokud tedy píšete se zaměřením young adult a rádi byste knihu viděli vydanou, třeba vás zaujme téma Dark Academia, protože hlavní cenou pro vítěze je právě vydání vítězného rukopisu knižně. V Humbook sále se letos objevila také Natalja Ščerba, která kdysi byla jedním z autorů, kteří vystoupili na historicky první Humbooku. Je velmi produktivní spisovatelkou, na jejímž kontě jsou série Časodějové, Čarodol, Lunasterové a nově teď i Finista. Těšte se na záznam z besedy. Poslední věcí, která mne upoutala na Humbook stage, bylo oznámení dalšího spisovatele, který navštíví letošní HumbookFest a tím je Neil Shusterman.

Ve Velkém sálu mne přilákalo představení českého komiksu Supro™: Hrdinové na dluh, nad kterým besedovali scénáristka, ilustrátor a coloristka. Bylo zajímavé nahlédnout do celého projektu a jeho porovnání se zahraniční produkcí a tedy proč toho u nás nevychází tolik jako ve světě. Na závěr se komiks pokřtil.

Kromě pobíhání po besedách jsem se také setkala oficiálně s Jitkou Ládrovou (tedy my už se v minulosti potkaly, ale ne cíleně), se kterou tvořím onen zmíněný podcast a dnes se ke mně připojila ve sbírání minirozhovorů pro další díl. Nejvtipnější na tom je, že jsem nám chtěla udělat společnou fotku, kterou bych vložila na Instagram, ale v zápalu dne a průběžného odbíhání k dětem jsme to nějakým způsobem úspěšně zazdily. Tak třeba příště! Společně jsme ovšem narazily na spoustu spisovatelů, zapředly přátelské rozhovory a nasmlouvaly pro vás další tematické rozhovory pro naše speciální epizody. Jinak taková menší zajímavost, mluvila jsem třeba i s Petrou Machovou, kterou můžete znát díky trilogii Dračí město, a ta aktuálně plánuje sepsat příběh inspirovaný její povídkou Rohy ve sborníku Jiný kraj, kdy ráda by ve fantasy světě pracovala s prvkem kyselého deště a proč vzniká.

Celý knižní festival měl pro mě osobně zajímavou a úžasnou tečku na závěr. Zašla jsem si totiž na besedu ohledně série Arkádie a na pódiu se tak představil spisovatel Ondřej Neff a ilustrátor Karel Jerie. Musím říct, že tuto sérii jsem objevila teprve nedávno, teprve ji čtu a naprosto si ji užívám. Co jsem zjišťovala od nakladatele, ačkoliv jsou pod Mystery Press vydány jen poslední tři díly, jakmile vyprší autorská práva předchozímu vydavateli, plánuje MP vydat kompletně celou sérii vzhledově ucelenou.

Abych to tedy i já nějak shrnula a zakončila, ze spousty besed mám záznamy, takže pokud jste nemohli dorazit, můžete na ně nakouknout takto dodatečně – budu je v následujících dnech postupně vypouštět ven. Ze Světa knihy jsem si dovezla 19 knih pro mne a 3 knihy pro dceru. Celkem jsem sesbírala 14 podpisů a pokud byste počítali i duplicitní, připočítejte ještě +5. Nakonec jsem ještě pořídila pro dcerku knižní tričko na památku a doufám, že se sem se mnou bude ráda vracet. Každopádně taková menší inspirace pro další mámy, že všechno jde, jen s dítkem vážně doporučuji spíše klidnější čtvrtek a pátek.

Knihy zakoupené na Světě knihy

A co jste na Světě knihy pořídili vy? Sehnali jste si nějaký ten vytoužený podpis? Nebo jste vaši pozornost soustředili na besedy a přednášky?

Podělte se o článek s přáteli

Komentovat

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Lucie | 32 | Ostrava
Vítejte v mém malém světě plném knih,
filmů, her a různých zážitků.


Kontakt
friedelova@dragell.cz

Jsem také na


Mohlo by vás zajímat

Knižní podcast

Podcast Knižní drbárna, který natáčím společně se spisovatelkou Jitkou Ládrovou, si můžete poslechnout na Spotify nebo YouTube. Nová epizoda vás čeká každé druhé úterý.

Nejnovější díl: Co je náplní práce redaktora? A posílat rukopis do více nakladatelství? | Host: Jiří Štěpán

Podpořte mne

Již nyní zde naleznete například záznam z besedy se spisovatelkou Michaelou Merglovou nebo Terezou Matouškovou.

Čtenářský klub – společné čtení

V červnu čteme knihu Zákon Azylu od Lucie Lukačovičové, tak se neváhejte zapojit. Zakupte si knihu, e-book nebo audioknihu ještě dnes. Společné setkání proběhne na Zoomu 28. června:

  • 17:00 – debata o knize Zákon Azylu
  • 18:00 – beseda se spisovatelkou Lucií Lukačovičovou

 

| Odkaz na Zoom bude zde |
 Jak funguje čtenářský klub a co nabízí? |
 
Lucie Lukačovičová - Zákon Azylu

© 2015-2024 Dragell | friedelova@dragell.cz