Čtveřice ostravských spisovatelů se nedávno pustila do napsání a vydání povídkového sborníku Karbonové město: Sanguis Carbo, jehož fantasy a sci-fi příběhy se odehrávají v kulisách jim tolik blízké Ostravy. Dnes jsem pro vás vyzpovídala jednu ze autorek – Evu Lassler, která do sborníku vepsala rovnou dvě nezapomenutelná dobrodružství.
Dobrý den, jelikož jste jednou z autorek Karbonového města, jistě nemůže padnout lepší otázky na úvod, než jak jste se k psaní dostala a jaká byla vaše cesta až k tomuto povídkovému sborníku?
Ke psaní jsem, asi jako každý autor, tíhla už jako dítě. Začínala jsem na samo-ilustrovaných příbězích a pokračovala plnohodnotnými povídkami a knihami. První mi vyšla v roce 2017. Je to ebook z prostředí Divokého Západu. Jmenuje se Old West Story: Na straně zákona. Taková young adult romantika, nic komplikovaného.
Co se týče Karbonového města – Roman Bílek, rovněž autor jedné z povídek, hledal pisálky, kteří by se chtěli podílet na společné knize z prostředí Ostravy. A tak mě oslovil s nabídkou spolupráce. A já pak dál hledala další spolupracovníky.
Karbonové město: Sanguis Carbo je povídkovým sborníkem, na kterém spolupracovali celkem 4 spisovatelé, tedy kromě vás také Eva Juřenová, Šárka Gongolová a Roman Bílek. Kde se vzala vlastně myšlenka této spolupráce a jak to vše z vašeho pohledu probíhalo?
Když jsme zvažovali autory pro spolupráci, měla jsem defacto jediný požadavek – aby ten daný člověk někdy něco napsal. S Evou Juřenovou se známe od dětství, tudíž vím, že si do šuplíku tvořila příběhy už dávno. S Šárkou se známe ze střední školy. Také jsem věděla, že píše. Obě tedy ten základní požadavek plnily.
A jak to probíhalo…asi jak kdy. Někdy jsme narazili na nějaké nepříjemnosti, časové problémy, osobní překážky. Ukočírovat více autorů není snadné, ale zvládli jsme to! Všem za to patří obrovský dík.
Sama jste do sborníku přidala dvě povídky, a to Bitvu o nebe a Sanguis Carbo. Jak vznikl nápad na tyto dva odlišné příběhy a rozdělili jste si s kolegy autory použité žánry? Protože žádný z nich se neopakoval, a tak Karbonové město nabízí ochutnávku povídek ve stylu fantasy, sci-fi, steampunku, mysteriózního thrilleru či hororu.
Asi bych to úplně takhle neřekla, že jsem přidala dvě povídky. Už od doby, kdy jsme se jako autoři dohodli jak bude kniha vypadá, jsme věděli, že bude třeba napsat sjednocující závěr. A vyšlo to na mě. Námět Sanguis Carbo jsme vytvořili společně, pravidelně ho konzultovali, ale sepsala jsem ji já.
Ty různé žánry také zcela nebyly záměr. Jako autoři jsme se prostě potkali tak, jak jsme měli.
Každý z nás píše v žánru, který je mu blízký a je štěstí, že to není jeden a ten samý.
Křest knihy Karbonové město: Sanguis Carbo na Fantastických trzích 2021
Co se týče Bitvy o nebe, vytvořila jste na poměrně malém prostoru opravdu bohatý a zajímavý svět. Napadlo vás jej dále rozvinou v nějaké nové knize? Budeme mít možnost ještě někdy do Adamasového města nahlédnout?
Budu trochu mlžit. Ano, pracuji na samostatné knize s hlavním hrdinou mé povídky. Cítím, že má ještě co nabídnout a jeho příběh není ukončen. Kniha se bude jmenovat Navzdory všemu.
Bude se opět hodně točit kolem alternativních realit a přibude cestování časem. Ráda bych, aby vyšla na podzim 2022.
Když jste pracovala na těchto povídkách, vytvořila jste si nějaký svůj psací rituál? Co pro vás při psaní bylo nejobtížnější a co naopak nejpříjemnější?
Klid, kafe a cigára. Ale kouřit už jsem přestala, takže můj nynější psací rituál je dvojnásobek kafe a klid.
Nejobtížnější bylo, když jsem kupříkladu napsala několik stran textu a následně zjistila, že nefunguje. Během vteřiny pak smažete několik hodin práce. Ale pokud to tak musí být, nedá se nic dělat.
Nejpříjemnější je pak samozřejmě ten opak. Kdy napíšete několik stran a prostě víte, že takhle to má být.
Když píšete, posloucháte hudbu, máte vytvořené playlisty? Je nějaká písnička, kterou byste doporučila čtenářů při začtení se do vašich povídek?
Vůbec ne! Mně u psaní hudba hrozně vadí, vlastně mi vadí jakékoli zvuky. Jediné co snesu, je takový ten hospodský šum. Jednu dobu jsem chodívala psát do hospody, tak jsem si zvykla.
Hudbu spíš poslouchám před psaním – jako inspiraci. Každý svůj spisovatelský počin mám spojený s nějakou „ústřední melodií“. K Old West Story to byla kupříkladu písnička od Bon Jovi – Always. S Karbonovým městem (ale spíš právě s jeho pokračováním), mám spojenou skladbu Dad ze soundtracku Guardians of The Galaxy Vol.2.
Ale jeden jeden hudební vtípek v Bitvě o nebe přeci jen najdete. Scéna, kdy se poprvé objevuje hlavní mužský protagonista, byla inspirovaná písní Naked In My Cellar od LORDI.
Hledala jsem nějaký zajímavý, bizarní úvod a tohle fungovalo.
Trojice autorů na křtu knihy Karbonové město, zleva Roman Bílek, Šárka Gongolová a Eva Lassler
Ačkoliv to ve sborníku přímo napsáno není, z Karbonového města je znatelně cítit Ostrava. Jak toto město vnímáte vy, jaký je váš vztah k němu a kdybyste si měla vybrat své nejoblíbenější místo v Ostravě, které by to bylo ?
Ostrava je domov. Vnímám ji jako živoucí existenci. Takovou zvláštní, náladovou dámu s mnoha tvářemi. Specifické oblíbené místo asi nemám (i když hřbitov na Slezské během slunečného podzimu je neskutečně krásné místo). Ale pokud si mám vybrat, tak samozřejmě městská část Poruba.
A na závěr se nemůžu nezeptat – máte nějaké další spisovatelské plány či rovnou pracujete na nové knize?
Jak jsem říkala už předtím, pracuji na pokračování Bitvy o nebe v samostatné knize. Dále mám v plánu duchařskou detektivku, pohádku a sci-fi knihu. Ale u detektivky, pohádky a sci-fi knihy nejspíš dojde ke zpoždění.
Dostala jsem výjimečnou možnost autorsky se podílet na Knize monster českého RPG Dračí hlídka, která velice brzy vyjde. A také získala jedinečnou příležitost napsat svůj první gamebook. Na to se velmi těším a snad všechno vyjde, jak plánujeme!
Děkuji za váš čas a zodpovězení několika mých otázek k vaší nejnovější práci, povídkovému sborníku Karbonové město: Sanguis Carbo.
Mohlo by vás dále zajímat
