Širé pláně, vzdušná dobrodružství a odvážné mladé hrdinky. To vše je charakterizující pro většinu snímků ze studia Ghibli stejně tak, jako momenty ze všedního života, jako je třeba prostě jídlo. Studio Ghibli učarovalo svými filmy mnohým, a tak není divu, že vznikají publikace věnující se tomuto fenoménu. Třeba taková Ghibliotéka.
Jake Cunningham & Michael Leader – Ghibliotéka
První vydání: 2021
První české vydání: 2022
Jelikož si studio Ghibli tak nějak našlo cestu do zahraničních zemí a ujalo se také v Evropě, kde zakořenilo především díky Netflixu a HBO, které uvádějí jeho filmy, není divu, že kniha Ghibliotéka doputovala k překladu i u nás. Vždyť nejen já jsem byla v mládí uhranuta některými stěžejními snímky tohoto studia a také moje dcera nyní naprosto zbožňuje Totora, takže jsem nemusela váhat, zda si pořídit tuhle knihu a dozvědět se tak o tvůrcích animovaných unikátů více.
Kniha Ghibliotéka vznikla pod rukama dvou skalních fanoušků studia Ghibli – Jaka Cunninghama a Michaela Leadera a neoficiálního průvodce. Ti hned z počátku rozepisují svoji cestu a lásku k japonskému animovanému filmu, vezmou nás na návštěvu do muzea studia Ghibli, aby nás následně provedli jeho filmotékou.
Pod drobnohledem
Kniha nás provází chronologickým přehledem 24 celovečerních filmů, které vznikly pod značkou japonského studia Ghibli a pro než je až do nedávné doby tak typická ruční 2D kresba. Vedle sebe tak stojí v porovnání snímky od Mijazakiho a Takahaty, jejichž nejen samotná práce byla svým vizuálnem odlišná, ale hlavně samotný přístup k tvorbě.
Právě tyto přístupy nejen starých, ale také nových talentů produkujících pod studiem Ghibli, jsou vyobrazeny u každé kapitoly. Ta je totiž věnována konkrétnímu snímku, který rozebírá. My tak nakoukneme nejen pod ruce tvůrců, dozvíme se něco málo z historie jeho tvorby, ale také díky těmto střípkům odhalíme pravé povahy výše zmíněných velikánů (které mne upřímně překvapily).
Kromě provedení vznikem filmu je nám v každé kapitole k danému snímku předložena recenze autorů, která vyznívá notně poeticky. Otázkou ovšem zůstává, zda tento úsek nazývat recenzí, neboť mnohdy odhaluje pointy, důležité události či samotný závěr filmu. Pro mne jako vhodnější označení se jeví pojem Rozbor díla. Stejně tak se na to dá pohlédnout i očima čtenáře, který přece nebude kupovat knihu plnou recenzí, když ty jednoduše nalezne na internetu. Právě díky spoilerům bych tuto knihu dala do rukou spíše lidem, kteří už mají tvorbu tohoto studia nakoukanou, ať nejsou připraveni o prožitek při budoucím sledování.
Každý snímek je navíc doprovázen nejen záběry z filmů (a to půlstránkovými i dvoustránkovými), ale také nějakou tou fotografií zachycující důležitý moment nebo zajímavé osobnosti. Samozřejmě nesmí ke každému titulu chybět také plakát, se kterým byl film uveden do kin, což jsem velmi ocenila. Na druhou stranu bych uvítala více takového obohacujícího materiálu.
Na závěr je nám předložen ještě seznam literatury, ze které lze dále čerpat. Uvítala bych také nějaké uzavření celé knihy z pohledu jejích autorů, jak třeba vnímají studio Ghibli do budoucna.
Co bych opravdu chtěla vypíchnout, je ovšem překlad knihy. Originál jsem neviděla, na druhou stranu mohu hodnotit to, jakým způsobem je kniha čtivá v češtině. Díky barvitému popisování ze stran autorů věřím, že to nebylo nic jednoduchého, ale mnohdy na mne věty působily neučesaně. Kolikrát jsem se musela vracet a některé opakovaně číst, abych pochopila význam (jednou se ani tak nepodařilo). Výjimkou nebyla dlouhá souvětí, která klidně dosahovala rozměrů celého odstavce.
Musím vytknout nadužívání pomlček, které mají do právě probíhající věty vložit doplňkový text. Často se to dalo šikovně vyřešit pomocí čárek, změně slovosledu a věta by byla hned srozumitelnější. Též se v knize využívá středníku, který není pro české texty příliš využívaný.
Proč toto všechno říkám? Protože překladatel podle mě není od toho, aby vše slovo od slova přesně přeložil, ale aby text převedl do jiného jazyka, zachoval význam, ale zpracoval to tak, aby to bylo srozumitelné pro čtenáře s jinými jazykovými prostředky. Přeci jenom co jiný jazyk, to jiná pravidla pro psaní, pozice slov ve větě, využívání interpunkčních znamének a podobně.
PS: Proč Totoro na obálce nevypadá jako Totoro?
Závěrečné shrnutí
Předně chci říct, že tato kniha není pro úplného nováčka, který ještě filmy neviděl (díky spoilerům), na druhou stranu nepotěší ani zarytého fanouška. Je to spíše rychlá sonda do stěžejního díla studia Ghibli, které chybí něco hlubšího, osobitějšího. Třeba více než jedna větička vyjmutá z rozhovorů, které autoři s důležitými osobnostmi tohoto studia prý vedli. Škoda, že právě tyto věci se v přepisu do knihy nedostaly. Na jednu stranu je kniha příjemným přehledem, na druhou stranu mohla místo velkolepých záběrů z filmů přidat zajímavější materiál. Pokulhává také samotná čtivost textu, který není uhlazen pro českého čtenáře.
Mohlo by vás zajímat
Zakoupení knihy
Autor: Jake Cunningham & Michael Leader
Název: Ghibliotéka
Žánr: Naučná
Počet stran: 192
Vazba: Pevná
Nakladatelství: Gate
Rok vydání: 2022
