Prožila jsem Colours of Ostrava bez poslechu jediné kapely!

Colours of Ostrava je známý hudební festival, za kterým se do Ostravy sjíždí lidé z celé republiky. V Dolní oblasti Vítkovice je postaveno velké množství stagí a každý si zde může vybrat a poslechnout si toho svého vyvoleného hudebníka či kapelu. Jenže je tenhle festival jen a pouze o hudbě?

Náramek mne prozrazoval, na Coloursech jsem prostě byla a nevyhnula se tak dotazům přátel, jaké to bylo a koho jsem si poslechla. Jaké bylo překvapení, když jsem odpověděla, že jsem tam za hudbou vlastně tak úplně nešla. Colours of Ostrava nabízí totiž daleko více. V rámci tohoto festivalu probíhá souběžně projekt Meltingpot, kdy na mnoha řečnických pultech vystupují osobnosti nejen z České republiky, ale i z celého světa. Možná už tušíte, kam tím mířím – tomuto festivalu se nevyhnuli ani známí spisovatelé, na které jsem se velmi těšila.

Festival sice trval od středy do soboty, ale jako pracující člověk jsem si nakonec užila jen poslední dva dny. I přesto byly nabité a já nevěděla, kam se podívat dříve.

Pátek byl pro mne ve znamení Domu knihu. Byla to stage, která se objevila mimo prostor festivalu a tak ji mohl navštívit kdokoliv i bez vstupenky. Nenechala jsem si ujít besedu s českým horolezcem Markem Holečkem, který již pokořil nejednu osmitisícovku a pohovořil o svých osudových výpravách. Pokud posloucháte sem tam rádio, určitě jste jeho jméno zaslechli, protože opět něco plánuje. A pokud chcete navštívit tyhle nedosažitelné horské vrcholy z pohodlí domova, určitě by vám neměla uniknout jeho kniha České himálajské dobrodružství II: Zápisky Marouška blázna.

Druhou osobou, na kterou jsem se přišla podívat, byl Karel Kovy Kovář. Je to youtuber, kterého uznávám, neboť dokáže mladším ročníkům zprostředkovat zajímavá a poučná témata, rozšiřovat jejich přehled a vést je správnou cestou. Proto jsem se rozhodla přijít si poslechnout, jaký je na besedách a jak se vypořádá s otázkami. Překvapilo mne ovšem, že na něj nedošly právě jen děti, ale publikum bylo i poměrně vyvážené těmi staršími a zvědavými rodiči.

Jste z Ostravy a okolí?
I tady máme místo, kde se pravidelně konají besedy se spisovateli a to Dům knihy – Knihcentrum. Od září do června ve všední dny se zde můžete setkat se zajímavými osobnostmi na besedách v příjemném prostředí kavárny. Besedy jsou volně přístupné a určitě nezapomeňte sledovat program na stránkách www.knihcentrum-ostrava.cz. Mimochodem když některou z besed nestihnete a toužíte po autogramu autora, Knihcentrum nechává několik knih podepsat k sobě do obchodu.

A svůj sobotní den jsem opět odstartovala v Domu knihy, kde v dopoledních hodinách vedla Ivana Chřibková Workshop tvůrčího psaní. Nejprve vedla přednášku, ve které všechny zúčastněné seznámila se základy psaní, o čem všem je potřeba uvažovat, když hodláme psát či čemu všemu budeme muset čelit. Přednáška byla cílena spíše na posluchače, kteří si zatím pohrávají s myšlenkou něco napsat a pomohla jim základně nahlédnout do procesu. Následně se konalo menší tvůrčí cvičení, s kterým jsme se mohli vypořádat na místě a nebo nechat na doma, pokud jsme neměli příliš času zůstat. Musím podotknout, že se mi velmi líbilo řešení prostoru v Domě knihy, protože na jeden tvůrčí kurz jsem nakoukla i v Gongu. Tam se kurz konal v malé místnosti, lidé stáli i na chodbě za dveřmi a praktikovat tam nějaké cvičení psaní bylo spíše akrobatického rázu.

A to už jsem se do večera přesunula právě do prostor DOVu, kde se odehrávaly zbylé, mnou vytypované besedy. První z nich byla věnována fyzikovi Jamesi Kakaliosovi. Přiznám se, že původně jsem jej v programu nějak minula a nakonec jsem byla velmi ráda, že jsem na zmínku o této besedě narazila před přednáškovým sálem. Dokážete si představit přednášku, která v sobě snoubí fyziku a komiksy? A přesně o to tady šlo, jedním ze základních kamenů přednášky bylo rozlousknutí, zda Spider-Man zabil svoji holku či nikoliv a James Kakalios se dokonale připravil i na nás Čechy a do své přednášky zařadil i Péráka. Navíc  mu u nás v českém překladu vyšla kniha Fyzika superhrdinů, takže neváhejte s ním zkoumat komiksy více. Nutno podotknout že přednášky a besedy se zahraničními hosty byly vedeny v anglickém jazyce a bylo možné si zapůjčit sluchátka pro poslech živého překladu.

Pak se na scéně objevil samotný Peter S. Beagle se svoji vypravěčskou aurou všeznalého barda, stvořitel Posledního jednorožce a dalších děl. Sám vzpomíná, jak s kamarádem už od dětství věděli, co chtějí být a vyšlo jim to oběma. A tak stále může vyprávět příběhy všem, kteří naslouchají, kteří čtou. Dokonce i těm, kteří sledují filmy, neboť se zasloužil o napsání filmových adaptací některých známých děl jiných spisovatelů. Jinak Poslední jednorožec je kniha v českém překladu aktuálně spíše nesehnatelným kousek, ale i přesto nemusíte smutnit. Buď je zde animovaná filmová varianta nebo si počkejte do zimy, kdy nakladatelství Argo plánuje nové knižní vydání tohoto díla. A tak se beseda s názvem Nejen o jednorožcích nesla především v duchu jednorožců, kteří se příbězích tak často neobjevují.

Na mnou navštívenou poslední besedu zavítal hororový spisovatel Thomas Olde Heuvelt, který je u nás znám svojí knihou HEX o městečku izolovaném díky kletbě ukřivděné ženy. Její duch se teď potuluje městem a svýma zašitýma očima sleduje všechny spoluobčany. Autor se rozpovídal o své zálibě v mysteriózních a temných příbězích, neboť už odmalička se díky tátovi proplétal fantaskními pověrami, které v jeho dětském srdci zůstaly a nepustily se jej do dnes. Vzpomínal, jak třeba byli navštívit les, kde na mýtince rostly houby v kruhu, a aby se jej s otcem nezmocnila zlá stvoření, museli se zavřenýma očima mýtinu obejít. Spisovatel působil velmi přátelsky, akčně, opravdu v něm bylo cítit nadšení pro věc a já doufám, že se s ním ještě někdy budu moci setkat.

Ale dobře, když jsem tvrdila, že jsem nebyla na žádné kapele, trošku jsem vám zalhala, nakonec jsem si mezi besedami a jídlem (kterého jsem si náramně užívala z nepřeberné nabídky stánku) zašla na půl hodiny poslechnout Mig 21, to aby se neřeklo, že jsem takový hudební barbar na hudebním festivalu. A co vy, jak jste si užili Colours of Ostrava a kolik hudebních stagí jste navštívili?