M.R. Carey – Všemi dary obdarovaná

Už jsme mnohokrát četli příběhy o dospělých přežívajících v postapokalyptické krajině. Co ale pohled na situaci od malého dítěte?

Příběh

Melanie je deset let a nezná nic jiného než svoji celu a učebnu. Každé ráno přijdou vojáci, spoutají ji na křeslo a odvezou do třídy. Společně se svými spolužáky tak každý pracovní den poslouchá výklad učitelů. Nejvíce si Melanie ovšem oblíbila slečnu Justineauovou.

Naopak doktorku Caldwellovou zrovna dvakrát v oblibě nemá. Při její poslední návštěvě odvezla její dva spolužáky těmi tajemnými dveřmi. Už nikdy se nevrátili. Když pak je i ona vybrána, aby nahlédla do pro ni zcela nového světa, zjistí, co se zde vlastně děje.

Díky souhře okolností se ovšem na tyto budovy zaměří podivná hladová monstra. Melanie společně se slečnou Justineauovo, doktorkou Caldwellovou, seržantem Parksem a vojínem Gallagherem prchá z toho právě plněného místa a zažívá novou krutou realitu. Ale hlavně začíná také chápat, proč s ní bylo zacházeno tak, jak bylo.

Styl psaní

Všemi dary obdarovaná je velmi zvláštní příběh odehrávající se během něčeho jako zombie apokalypsy. Zombie jsou ve skutečnosti lidé, kteří byli infikováni podivnou houbou, která utlumila jejich mozkové funkce až na tu jedinou základní – jíst.

Jak si jistě každý představí, v takovém světě přežívají především dospělí, vznikají vojensky hlídané objekty, kde poslední přeživší jsou pohromadě. Jenže co když v takovém světě žije malá holčička? Jak jej vlastně vnímá?

A to je přesně to, co mne na knize fascinovalo. Už od počátku sledujete děj z pohledu Melanie, ale ne pouze z jejího pohledu. Můžete tak získat zcela odlišné vnímání svěěta. Nejvíce opravdu kontrastuje Meliina nevinnost, objevování nového světa a víra v dobro ku seržantově bojové pohotovosti a opatrnosti.

Do toho všeho je přenesen i jiný styl psaní, především u poručíka se to projevuje pasážemi s nespisovnou češtinou, které byste čekali pouze v přímé řeči. Zde je ovšem nacházíte i v klasickém dějovém i popisovém textu, což už mi moc při čtení nesedlo.

Co se týče charakterů, v první části vám nejspíše přijdou ploché, jenže postupem času v krutých venkovních podmínkách se každý projeví, co je vlastně tím jeho hnacím motorem a proč cokoliv dělá. O to více si zamilujete závěr knihy, který vás jistě překvapí.

Obálka

Krásná jednoduchá obálka držící se napříč vydáními v mnoha zemích. Na jednu stranu je perfektní, na druhou stranu nevím, jak moc přiláká pohledy v knihkupectví. Přitom vlastně odhaluje vše důležité a více není třeba.

vsemi-dary-obdarovana-2

Ukázka

„Třetí a poslední pravidlo je, že když po vás jde hladovec, tak neutíkáte. Stejně ho nepředběhnete a budete mít větší šanci, když se mu postavíte přímo. Něčím se do něj pusťte. Kulkama, cihlama, holejma rukama, nadávkama. Jestli budete mít štěstí, tak ho dostanete. Když mu budete střílet do noh a do spodní části těla, šance, že budete mít štěstí, se podstatně zvýší, pokud na vás teda není úplně nalepenej. V tom případě mu miřte na hlavu, ať se zabejvá taky něčím jiným než váma.“

Hodnocení knihy

Kniha nás přenáší do nemilostivé budoucnosti, kterou vnímáme skrze několika pohledů – od malé holčičky, která vnější svět nezná, přes doktorku toužící po vysvětlení, po vojáka hlídajícího bezpečnost civilistů. Co pro nás znamená život a jaké jsou v té chvíli naše hranice, za které dokážeme zajít?

Moje hodnocení: 7/10

Závěrečné shrnutí

Autor: M.R. Carey
Název: Všemi dary obdarovaná
Žánr: sci-fi, dobrodružné, horor
Počet stran: 412
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2016
Moje hodnocení: 7/10

Fotografie obálky převzata z goodreads.com.

0 Komentáře

Komentovat

Přidejte se do diskuze.
Jsem ráda za každý komentář!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *