Zlaťáky se pomalu sypou do královské pokladny a to je dobře. Nepřítel se totiž blíží a zbrojení na válku není levné. Nemluvě o tom, že postupující barbaři napadají vesnice, kterým je potřeba posílat na podporu zásoby. A už jsem mluvil o svých dcerách? Ach… vládnout není lehké.
V kůži krále ve hře Yes, Your Grace
Vládnout celé zemi Davern není nic jednoduchého a své o tom ví také král Eryk. Ten má tři dcery a kromě toho, že marně očekává mužského potomka – dědice, navíc se na jeho zápraží objevuje nepřítel s početnou armádou. To vše kvůli tomu, že tomu hrdlořezovi, co onu barbarskou armádu vede, přislíbil ruku své dcery. Je tedy potřeba obeslat okolní království a utvořit křehké aliance, aby se Eryk této zkáze mohl ubránit.
Do toho všeho ale nemůže přestat fungovat nejen jako panovník, ale také otec. A tak nejenže denně přijímá poddané s jejich žádostmi o pomoc a zbrojí k válce, ale také dohlíží na svoji rodinu. Vždyť je to potřeba, protože ta jeho ženská sebranka umí nadělat neplechy. Lorsulia je totiž zralá na vdávání, Asalia je pro změnu rebelkou, co objevila meč a nejmladší Cedani? Ta má spadeno na domácí mazlíčky a dokáže domů přinést i nebezpečnější zvířata než je kočka.
Trailer ke hře Yes, Your Grace
Pod drobnohledem
Předně, co je vlastně hra Yes, Your Grace zač? Někdo by řekl simulátor království, další třeba by v tom viděl adventuru nebo RPG, ale za mě je to chytlavá novela s herními prvky. Hra je totiž především o velkém množství textu, kterým se pročítáte, jako významný člověk činíte důležitá rozhodnutí a dostáváte díky tomu bohatý prožitek královské moci. Češtinu jsem ke hře bohužel nenalezla, na druhou stranu angličtina není příliš složitá a hru tak dohrajete v rámci vašich čtecích dovedností odhadem za 6-10 hodin.
Jak již bylo výše zmíněno, takový standardní den krále se skládá především z pomoci a rozsouzení poddaných, kteří přišli k vašemu dvoru pro radu. Nutno podotknout, že všechna vaše rozhodnutí svým způsobem ovlivní hru, ačkoliv pouze její obtížnost nebo osudy konkrétních lidí. Na hlavní dějové linii toho bohužel (nebo spíše bohudík) nic moc nezměníte a co se má stát, to se také stane.
Přesně v tom je totiž ukryto ono kouzlo hry, protože příběh je její předností. Nejprve vás pomalu seznamuje s rodinou a „chodem domácnosti“. Jakmile si myslíte, že už tomu rozumíte a zabydleli jste se, přijde první pohroma, která využije toho, že jste si svoji rodinu oblíbili a zamává s vašimi pocity a emocemi. To je přesně to, s čím si dokáže Yes, Your Grace bravurně pohrát – s vámi, hráči.
Kromě linie s rodinou a uzavíráním aliancí s dalšími královstvími se zde dostane také na klasické kralování. Jakožto panovník máte tři proměnné, které nesmějí klesnout k nule – peníze, suroviny a oblíbenost. Vše je provázané, kdy peníze a suroviny potřebujete kromě války pro poddané žádající o pomoc. Spokojení poddaní pak odvádějí vyšší daně ve formě peněz a surovin. Kruh uzavřen. Jestliže za svou hru získáte všechny tři královské pomocníky, které budete moci posílat přímo s poddanými, kteří mají nějaký problém, ušetříte tak suroviny a hra se stává poměrně jednoduše hratelnou.
Kromě těchto dvou významných prvků také hru párkrát protnou další zpestření v podobě investigace vraždy, verbování vojáků nebo třeba bitevní vřava, na kterou se musíte řádně připravit ať již zmíněnými spojenectvími nebo stavbami v hradě z našetřených peněz od poddaných. Hra tak nedokáže zevšednět a omrzet, neboť stále nabízí něco nového neokoukaného.
Kromě samotného principu hraní ovšem stojí za pozornost můj oblíbený druh pixelové grafiky, která mi vždy dokáže připomenout parádní adventury dob minulých. Ačkoliv se dostáváme do světa s pestrými barvami, ty občasné praskliny ve zdech a celkově pomalu temnější a temnější příběh vás přesvědčí, že tohle není hra pro děti. I pro mne byly některé příběhové situace emotivně obtížné, ačkoliv moje obrazovka hýřila barvami.
K tomu všemu hru podkresluje hudba, v které cítíte ten podkres polských kořenů, kde hra vznikla a odkud čerpala. Vždyť je zasazena do středověku a existují zde různé nadpřirozené bytosti, které sužují poddané (tedy oni to tvrdí). Navíc, vzhledem k tomu, že je hra především založená na textu, jsou zde velmi výborně vyřešeny rozhovory. U herních novel nemám ráda dvě věci, buď jsou totiž texty předčítány danou osobou a mě to ruší v mém tempu čtení (číst si sama bývá rychlejší), nebo pro změnu postavy nemluví vůbec, ačkoliv texty na obrazovce tvrdí opak. Yes, Your Grace vložila do úst každé postavy nějaké to nerozlišitelné blabla, které se krátce ozve, když postava promlouvá, což ji činí daleko živější a příjemnější pro hru. Na druhou stranu právě takové krátké zablábolení mne vůbec nerušilo v mém čtení textu.
Závěrečné shrnutí
Yes, Your Grace je geniální novelka, která ovšem není pro každého. Sází především na emotivní příběh, který je stěžejním prvkem a vy se tak musíte pročíst až do konce. Na to jsou nabalené různé herní mechanismy fungování království a zbrojení k válce. Pokud ale hře přijdete na zoubek, může se stát velmi jednoduchou, co se vybalancování zásadních surovin/položek týče.
Naposledy chci zdůraznit, že i přes své vzezření hra opravdu není pro děti. Jsou zde vraždy, popravy, prostě těžký středověk. Mohla bych to připodobnit jako takovou malou odnož Hry o trůny.
Název: Yes, Your Grace
Rok vydání: 2020
Žánr: novela se simulátorem
Délka hraní: 8h
Vývojář: Brave At Night
Vydavatel: No More Robots