Tereza Matoušková – Válka zrcadel

Představte si svět, který se hroutí pod temnou magií vytahující děsivá monstra na zem. Dokázali byste mu čelit nebo byste se raději někam schovali? Ankara má svoji budoucnost jistou a bezpečná zrovna nebude.

Příběh

Ankara je jiná než ostatní děti v jejím okolí, je zrcadlo, které se dokáže proměnit v jiného člověka a v očích druhých vždy bude někým jiným. Jako by neměla sama sebe a ztrácí se čím dál víc, když je vychovávána mocným čarodějem, který zneužívá Ankaru pro špinavou práci. Protože vypadat jako někdo jiný, to se mu občas opravdu hodí.

Jenže svět se mění, mocní nebojují mezi sebou, ale proti podivným puklinám a silným příšerám, které skrze ně přicházejí. Podivné temné stíny, chodící smrt vyvolaná krvavou magií. A těžko říct, kdy to skončí, neboť krvavá magie začíná být mezi čaroději v oblibě.

Svět knihy 2017: Beseda a křest knih Válka zrcadel a Frost

Mohlo by vás zajímat

• Ukázka z knihy Válka zrcadel
• Recenze knihy Děti vánice od Terezy Matouškové

Styl psaní

Příběh sleduje jak Ankařino dětství a události, které ovlivnily to, kým dnes je a kde vlastně je, ale hlavně také aktuální dění a problémy s rozmáhající se krvavou magií. Ankara nepatří mezi nejmocnější čaroděje, ale jak se říká, i jedno odvážné srdce může přispět k vyřešení situace.

Příběh je poměrně rozsáhlý, ale velmi rychlý – což není divu, když je na tak málo stranách. A to je možná škoda, rozhodně bych uvítala něco rozsáhlejšího a zde prostor je. Především pak také z toho důvodu, že se s touto knihou nedostaneme do autorčina známého světa Podmoří, ale ocitáme se na půdě něčeho zcela nového a neprobádaného.

Knihu by výborně doplnila i taková maličkost, jakou je mapa, neboť Ankara stále někam putuje a navštíví hned několik míst, kde se potkává s různými lidmi. Na mapce bych se tak mohla lépe orientovat, kdepak jsme a lépe si spojit osoby s danými místy. Vždy je totiž podstatné její shledání s nimi jak v minulosti, tak v současnosti. Co se týče postav, těch se zde mihne opravdu nepřeberné množství, ale i přes prostor v knize si s těmi důležitými dokázala autorka výborně pohrát a vykreslit je s jejich cíli a motivacemi.

Každopádně i přes celkovou svižnost a místy až uspěchanost příběhu zde nalezneme velké dobrodružství zabalené do temného hávu přikořeněného krvavou magií a spoustou démonických postav, vedle kterých Ankara se svými děsivými schopnosti vypadá jako nevinné dítko. Ale to se nesmíte nechat oklamat, ačkoliv byla vedena k různým podrazům a dělala špinavou práci, přeci jen ukáže, že svět jí není lhostejný, protože se bezhlavě vrhá do soubojů, které předem vypadají jako prohrané.

Obálka

Jak už u knih této autorky bývá zvykem, obálky jsou v jednotném stylu pod taktovkou ilustrátorky Aleny Kubíkové. Ta se i opět převedla v této líbivé obálce, kde si poradila se zajímavým tématem – zobrazením dívky, která jako by neměla vlastní tvář a fungovala pro ostatní jako zrcadlo.

Jinak pokud jste se těšili na ilustrace uvnitř knihy, tak bohužel ve Válce zrcadel tentokrát nejsou.

Ukázka

„Bylo to hnusné.“ Na dno studny dopadnou další tři kamínky. Bílý a dva černé. „Umíral dlouho. Zvracel a svíjel se v křečích. Celou dobu jsem musela stát u jeho postele a dívat se. A on po mně natahoval ruce a chtěl se se mnou loučit. Netušil, že to já ho otrávila.“
Zafar mlčí a do studny padají další kamínky. Bílý, černý, znovu bílý. S chrastěním zapadají do děr mezi většími balvany.
„Zdají se mi divné sny,“ prolomím ticho. „Znovu v nich potkávám všechny ty ženy, kterým jsem ukradla tvář. Putuji v nich podivnou krajinou stínů a ony mě tiše doprovázejí. Musí být tiše. Nechtějí přilákat ozvěny. Ale ony si nás stejně najdou.“

Hodnocení knihy

Pokud hledáte nějaký svižný dobrodružný příběh, mohla by být právě tohle vaše parketa. Je laděn do temnější atmosféry, hlavní hrdinka není žádný svatoušek a má velmi nebezpečnou schopnost, které neváhá zneužít. Kam ji dokážou její kroky zavést, když se po zemi šíří krvavá magie a z puklin vylézají nebezpečné stíny?

Závěrečné shrnutí

Fotografie obálky převzaty z goodreads.com.