Když se Nia upíše na dovoz plodin z jedné osídlené planety, netuší, že její nechtíc vybudované vztahy nakonec dají směr celému jejímu dosavadnímu životu. Drobná rozhodnutí a dopřávání si radostí ji dovedou na hranu osudové volby. Dokáže změnit svůj postoj k druhým a vybudovat rodinu? Nebo je to vše jen práce?
Simon Jimenez – Ztracení ptáci
První vydání: 2020
První české vydání: 2023Simon Jiminez je filipínsko-americký autor, který má titul v tvůrčím psaní. Svoji kreativitu zkoumal ale i jinými způsoby, například hrou na klavír. Kniha Ztracení ptáci je jeho debutovým románem, za který byl nominován na ocenění Arthur C. Clarke Award a Locus Award. Následoval fantasy titul Kopí tne vodu, které u nás právě vychází.
Když se malý Kaeda narodil s prstem navíc na své ruce, přisuzoval tomu jeho otec jisté předurčení svého syna k výjimečným věcem. Po nadbytečném prstu zůstala hochovi jen jizva a kůstky ve sklenici připomínající ten nechtěný výrůstek.
Je možné ovšem v zemi, kde je stěžejní je pěstování a sklízení dhúby na polích, dosáhnout něčeho většího a výjimečného? Ať již malý Kaeda chce nebo je to jen jeho přirozená zvědavost, když na povrchu země zastaví návštěvníci pro vyzvednutí úrody, přijde za jednou z těch cizinek si popovídat. A není to naposledy, co se s ní uvidí, ačkoliv vesmírný koráb se pro úrodu vrátí až zase za mnoho let.
Ukázka z knihy Ztracení ptáci
Před svým prvním Dnem vylodění Kaeda nemohl usnout. Pořád musel myslet na všechny ty příběhy; na nové tváře, které uvidí, nové ruce bez fialových skvrn z dhúbových polí. Díval se z malého okénka svého pokoje na černou oblohu posetou hvězdami. Nelámal si hlavu s tím, že už je pozdě, a představoval si, jaké by bylo přeskakovat z jedné hvězdy na druhou. A co je tam na druhé straně asi za místa. Když pro něj ráno přišla matka, byl vyčerpaný, protože do těch představ dal veškerou energii. Neochotně si nazul sandály, a když s ostatními vesničany pochodovali k východním pláním, hlasitě si stěžoval a žadonil o chvíli odpočinku, až si jeho otec povzdechl a vzal si ho na záda, kde střídavě dřímal a zase se budil, neuvědomoval si čas ani prostor, jen teplý a hutný pach otcova ramene – jako oharky pohasínajícího ohně.
Spal.– strana 13, kapitola 1: Šest sklizní
Pod drobnohledem
Když do knihy poprvé nakouknete, ocitnete se na cizí planetě, ve vesnici plné rolníků starajících se o své povinnosti. Ty jednou za několik let navštěvují cizinci z vesmíru, aby převzali sklizeň a zase s velkou slávou odletí. Kaeda, ústřední postava první kapitoly, nám dá nahlédnout do celého svého rolnického života, včetně malých velkých lásek. Ale tím jenom začíná příběh plný propletených vztahů, které zobrazují, jak se někteří lidé v našem životě objevují a zase z něj nenávratně mizí.
Netradiční na této knize je právě způsob vyprávění, kterého se autor ujal. Vypráví nám tohle vesmírné dobrodružství z pohledu mnoha postav, které ať již jsou v centru celého dění nebo jen střípkem do mozaiky utvářející celkový obraz – stejně jako Kaeda.
Nebojí se nejen střídat vypravěče, a tak nás vlastně i zanechávat v nejistotě, která postava přežije do konce, ale zároveň vypráví na více časových rovinách a obrací se do minulosti postav, abychom viděli, co je formovalo. Do toho všeho ještě v jednu chvíli vejdou deníkové zápisky, aby ozvláštnily čtenářský prožitek.
Místy autor také střídá postavy, jejichž činnost zrovna sleduje, aniž by dané odstavce od sebe oddělil odřádkováním. V takových momentech plynulého přechodu od jedné postavy tam a druhé zase tady vám bude nejspíše chvilku trvat zorientovat se. Tento prvek ovšem není nikterak častý.
Právě pro tento celkový koncept vyprávění má příběh z většiny pomalejší tempo a je obtížné si k některé z postav vytvořit vztah, protože naše pozornost je roztříštěna do všech stran. Některé úseky se mohly věnovat raději vyprávění z pohledu ústředních postav než těch vedlejších, abychom se jim lépe dostali pod kůži.
Najít si k nim vztah sice nějakou dobu trvá, ale čím více se blíží konec, čím více toho s postavami prožijete, tím více vám na nich záleží. Já si k hlavním hrdinům našla cestu až k posledním 80 stranám. Nutno podotknout, že veškeré smrti v knize tak ve mně nevyvolaly patřičnou emocionální odezvu, jakou by měly, právě díky odcizení aktérů.
I přesto však budování vztahů mezi jednotlivými postavami působí jako z reálného života. Spousta náhody, možných cestiček a osudových rozhodnutí, která mění životy přátel. To je stěžejním motivem celé knihy, který hýbe dějem a posouvá ho kupředu, aby ukázal pevná nebo i lehce zlomitelná lidská pouta.
Co musím vyzvednout nade vše – velmi se mi líbilo, jak autor rád kazil plány a představy konkrétních hrdinů zcela nevybíravým způsobem. Mohli se týdny připravovat na konkrétní situaci, mít vše naplánováno a stačí, aby na scénu přišla jiná postava s odlišnými úmysly a všechny plány byly velmi nevybíravým způsobem smeteny ze stolu. Takže žádné superhrdiny, kterým vše vychází podle plánu, fakt neočekávejte. V nemálo momentech pocítíte tíhu reality, která se s námi taky nemaže a neptá se, co chceme.
V knize mne zaujal také autorem nastavený svět. Ukazuje nám totiž nevyhnutelnou ekologickou katastrofu, která postihne Zemi. Zaobírá se tím, jak se lidé zachovají, co vědecký výzkum, moc, peníze, média a kam by se lidstvo mohlo posunout. Rozehrává tak v ději velmi zásadní prvek, téma ekologie, které je právě v dnešní době potřeba nebrat tak na lehkou váhu. Kam budou směřovat naše cesty a osudy?
Tohle vědecky zaměřené pozadí, ačkoliv tahá ponejprv jen z pozadí za nitky, má zajímavé dopady a já se přiznám, že bych ráda nahlédla do tohoto světa a jeho fungování daleko více. Je ale potřeba pamatovat na rozsah knihy, který pro tohle všechno nemá prostor. Tak se uvelebte a užijte si postupně gradující tempo a akční vyvrcholení příběhu, které vybuchne jako velký třesk.
Závěrečné shrnutí
Celkově mi kniha přijde jako takové autorovo hledání svého stylu psaní, protože tady dokáže promíchat vypravěče i styly vyprávění. Na jednu stranu nám chce představit větší množství postav a vykreslit jejich vztahy, na druhou stranu zde rozpracovává zajímavý svět řítící se do katastrofy, což na tak malém počtu stran všechno prostě nejde. Co se musí autorovi nechat je to, jak zajímavě zakomponoval téma ekologie do příběhu a jakým nevybíravým způsobem si pohrával s hrdiny a jejich osudy. Pokud hledáte vesmírnou (neromantickou) vztahovku a nebojíte se experimentování ohledně stylu vyprávění, můžete zkusit sáhnout právě po knize Ztracení ptáci.
Autor: Simon Jimenez
Název: Ztracení ptáci
Žánr: Sci-fi
Počet stran: 384
Vazba: Pevná s přebalem
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2023
