V českých nakladatelstvích vychází neustále nějaké ty zajímavé tituly, jeden nyní ovšem svojí netradičností velmi vyčníval. Sauronova nevěsta od spisovatelky Emmy Surdu je totiž fanfikcí na Tolkienem vytvořený svět Pána prstenů. Určitě tak nejsem jediná, kdo má ohledně této zajímavé volby pro vydání spousty otázek a třeba právě dnes na ně dostanete odpověď.
Vyzpovídala jsem totiž pro vás ředitelku nakladatelství Fortna, Zuzanu Hlouškovou, která se mých všetečných otázek nezalekla. Přeci jen fanfikce a knižně? Vždyť to je poněkud ožehavé téma, které jistě nedá kdejakému čtenáři spát. Tak pojďme nakouknout na opravdu zajímavý rozhovor.
Ve Vašem nakladatelství Fortna vyšla zajímavá knižní novinka Sauronova nevěsta. Jedná se o fanfikci na Pána prstenů, která rozehrává příběh s alternativní realitou, kde hlavní hrdina je vlastně hrdinka – Frodina. Jakpak jste se k takovému příběhu dostala – poslala jej do nakladatelství samotná autorka nebo třeba na některém z literárních webů, kde se fanfikce uveřejňují?
Poslala mi ho sama autorka. My jsme s Emmou už dřív spolupracovaly na jiném projektu. Šlo o sérii 4 antologií ženské fantastiky a její povídka byla zařazena do posledního svazku, do Ženy s labutí, úplně na poslední chvíli. Jako totální elévka (snad se Emma neurazí, až tohle bude číst) ale naprosto mistrovsky vystihla pojetí hlavního symbolu – labutě – a její povídka se stala rázem „titulní“. Už v Labutím kameni dokázala skvěle využít historické reálie a proplést je s romantickou linkou a pohádkovými motivy. A přitom výsledek působil nesmírně kompaktně. Nedivte se, že člověk neodolá a podívá se, co se to v té příloze e-mailu nachází, i když se to tak šíleně jmenuje. Mimochodem, snad nevadí, když prozradím, že ten název je tak trochu easter egg.
Můžete nám svými slovy knihu představit, co přináší, jakého čtenáře osloví a čím dokáže učarovat?
Prostě učaruje. Je napínavá, romantická, rafinovaná, provokativní. Čte se jedním dechem. Svět Pána prstenů, Hobita i Silmarillionu vám vyvstává živě před očima, ale tak nějak přehledněji a vstřebatelněji. Nemáte pocit, že vám něco uniká, nevalí se na vás přehršel jmen a výrazů v neznámém jazyce. A přesto se dozvíte vše potřebné, abyste mohli pochopit, proč se některé věci stanou a jiné ne. Setkáte se všemi oblíbenými postavami, jako je Aragorn, Gandalf, Legolas, Gimli, Boromir, Éowyn, Éomer, Faramir a další, jen vám budou připadat víc z masa a kostí. Mají své silné stránky, ale také chybují. Muži jsou muži a nežijou v celibátu. Ženy nejsou jenom krásné a chladné. Elfové jsou sice sliční a vlídní, ale také tajnůstkářští a ne vždy úplně dobří. Trpaslíci touží po zlatě a jsou schopní kvůli tomu zradit přítele – i když ne všichni. Hobiti jsou dobrosrdeční, ale ne zas moc chytří. A Frodina? To je obyčejná dívka od koní, která se vydala do velkého světa zažít dobrodružství. Jenže se ukázalo příliš velké… Ale to bych už spoilerovala a připravila čtenáře a čtenářky o ten zážitek. Věřím, že po knize sáhne každý, kdo touží po návratu do Středozemě a nevadí mu, že některé skutečnosti budou trochu jinak. Protože je napsaná modernějším jazykem (včetně nově přebásněných veršů), nabízí přístupnější formu klasického díla mladší generaci (nemá smysl si nalhávat, že Tolkienovy knihy jsou čtením pro každého, přes Silmarillion se kolikrát nedostanou ani skalní fanoušci.) A pro posílenou romantickou linku může Sauronova nevěsta zaujmout i nějakou odvážnější čtenářku YAF.
Přišla kniha přímo do rukou Vám nebo nejprve klasicky přes redaktora? Překvapuje mne fakt, že právě fanfikce prošla sítem. Jak jsou v tomto ohledu nastaveny podmínky výběru kvalitního rukopisu vhodného pro vydání právě u Vás? Očekávala bych (ze svého pohledu), že právě využití světa jiného spisovatele by mohlo být pro nakladatele odrazující.
Přišla mně na osobní e-mail, ale já neměla zrovna čas, tak to dostal na stůl kolega. Ještě jsem ho neviděla tak zaujatého! A jeho jen tak nic nenadchne. Dost jsem se divila. Je zarytým stoupencem originálního Pána prstenů a na romantiku si taky moc nepotrpí. Ale byl to on, kdo navrhl, že to riziko s fanfiction podstoupíme. On totiž utrpěl i právnické vzdělání a má rád výzvy. Také léta přednáší neziskové právo a napsal o tom i pár knížek. Já mám v něm velkou oporu, pokud jde právě o nějaké sporné právní otázky. My jsme vůbec hodně pestrá parta. Knížky si vydáváme pro radost, proto jsme založili neziskové nakladatelství, někdy říkáme taky garážové. Kromě toho, že prosazujeme vlastní subžánr re-pre (real prediction), tak občas sáhneme k rukopisu, který by asi vydal málokdo. Tak třeba Vesmír s čokoládou je o baculatých dětech, které milují sladkosti, ale umí také překonávat fyzikální zákony. A přiznejme si, tlustí lidé v naší společnosti moc sympatií nemají, že. A jak si rukopisy vybíráme? My jsme povětšinou už zkušení porotci Ceny Karla Čapka a všichni taky píšeme. Dobrý příběh se prostě pozná. A tenhle měl neuvěřitelné štěstí, že se potkal s tím správným nakladatelstvím, které jediné – díky své neziskové povaze – si mohlo nekomerční titul vydat.
Kdy přišel ten moment, ve kterém jste si řekla, že tohle je přesně ten příběh, který musíte vydat? Co bylo tím přesvědčivým prvkem?
Tak první šok byla již zmíněná reakce jinak přísného redaktora. Rukopis ale musel i tak na rok k ledu, protože jsme už měli ediční plán nějak rozvržený. A pak se naskytla příležitost a my jsme dali rukopis přečíst nestorce české fantastiky Františce Vrbenské. Za pár dnů volala a měla neodbytnou potřebu si o příběhu popovídat. Nápady a různé postřehy z ní jenom pršely. Ten hovor trval asi tři hodiny. To rozhodlo, že to zkusíme. A třetí zlom nastal, když se podařilo pro projekt získat knižního grafika Martina Stehlíka. Bez něj by kniha nebyla zdaleka tak krásná. Vyhrál si s každým detailem a ještě přihodil vlastní mapu Středozemě.
Není fanfikce svým způsobem taková vydavatelská nejistota? Přeci jen většinou si pod tím čtenáři představí tvorbu začínajících pisálků, která je po celém internetu a tvoří tak obrovskou konkurenci dostupnou zdarma. Co přináší Sauronova nevěsta tak unikátního?
Ha, to Vám vrtá hlavou, co? Copak na ní může být tak unikátního, že to někdo vydá jako knihu? Inu, najdou se i mezi fanfikcemi unikátní věci. Není to vždycky „pisálkovství“. A když už, nebavíme se o pisálcích, ale o pisálkách, jelikož to jsou povětšinou ženy, resp. mladé ženy mezi 12-25. rokem. Aspoň podle odhadu, neboť publikují na webu obvykle pod nickem, takže se těžko dopátráte, kdo to je a jaký má sociální status. On je to dost mýtus, že fanfiction je jen záležitostí začínajících autorek, a rozšířil ho George R. R. Martin svými nevybíravými výroky o líných parazitech. Vezměme si takový příklad Uny McCormackové, britsko-irské spisovatelky, která se živí psaním knih a audiodramat pro velké seriály a filmové ságy Doctor Who a Star Trek, a jak je úspěšná! Pohled na fanfikce je dost pokřivený a my se ho pokoušíme trochu vylepšit. Já vím, co se říká, slash a tak. Samozřejmě, můžete se na to dívat jako na vybíjení sexuálních fantazií, nebo v tom slyšet hlas menšin, které bývají často umlčovány nebo přehlíženy, jak tvrdí literární teoretička Abigail T. Derechová.
Sauronova nevěsta je v tomhle spíš konzervativní, ačkoliv ukazuje příběh z ženské perspektivy a nevynechává ani intimní scény. Avšak, pozor! Není jen převyprávěním, není ani pouhým doplněním již existujícího fikčního světa. Je mnohovrstevnatá. Autorka vykukuje mezi řádky, když občas poukáže na souvislost, které si v kánonu nevšimnete, nebo když spekuluje, proč vlastně existuje mnoho variant téhož příběhu. Františka Vrbenská tomu říká metaparodické pomrkávání. A to všechno se tam děje, aniž by byl narušen styl high fantasy. Je tohle dost unikátní?
V minulosti už některé knižní příběhy byly původně fanfikcí, která byla přepsána do originálního světa, aby neporušovala autorská práva. Přemýšlela jste třeba jen na okamžik, že by se něco takového mohlo stát i se Sauronovou nevěstou nebo bylo jisté, že tento příběh musí zůstat tak, jak byl napsán?
Ano, o tom jsme krátce přemýšleli, ale rychle jsme to zavrhli. Myslím, že by to prostě nefungovalo. Víte, princip fanfikce stojí na derivaci z nějakého původního textu (kánonu), když přestřihnete pupeční sňůru, začne sice „derivát“ žít svým vlastním životem, ale zábava spočívá právě v tom porovnávání s originálem. Jak dobře se podařilo držet se předlohy, jak umně se ho daří doplnit či pozměnit, jaké nové souvislosti se dají díky fanfikci v původním díle objevit atd. Ty dva texty – originál a fanfikce jsou prostě navždy intertextově spjaté a také si vzájemně prospívají. Když připustíme, že fanfikce může být přitažlivější, srozumitelnější, napsaná modernějším jazykem, prostě mladému čtenáři bližší – může nést poslání původního příběhu k dalším generacím a udržovat tak naši kulturní paměť. Odvážná myšlenka, že? A víte, že není moje? Tohle už počátkem 90. let 20. století vyslovila německá slavistka Renate Lachmannová. Mně na Sauronově nevěstě fascinuje přesně tohle – že autorka dokázala z kánonu vytáhnout a zachovat původní esprit, duši, kterou tam vetkl Mistr – aspoň jak jsem tohle cítila já.
Fanfikce samozřejmě vycházely už dříve, ale převlečené do jiného kabátku (asi všichni známe příklad Padesáti odstínů šedi), jindy v masce parodie (např. Tajemství Morie českého autora Vladimíra Šlechy). Ale i to se časem změní. Vždyť žijeme v době fanfikční! Obklopují nás, jsou všude, kam se podíváme. Tak třeba taková filmová a seriálová produkce poslední doby je plná fanfikcí. Já věřím, že tu změnu časem zaznamená i náš autorský zákon. Výjimku pro parodie máme od 2017, volnou licenci pro pastiše od ledna letošního roku. Časem dojde i na fanfiction. Třeba k tomu nějak přispějeme.
Vydat fanfikci není nic jednoduchého ani z hlediska autorských práv. V základě je jejich trvání až do doby 70 let po smrti autora, což v případě J. R. R. Tolkiena ještě není. Co vše jste si tedy musela před vydáním ověřit, zajistit a zařídit, aby nebyla poškozena strana, které náleží práva na Pána prstenů?
Ano, máte pravdu, těch nezbytných 70 let podle českého autorského zákona ještě neuběhlo, aby se námět stal tzv. volnou licencí. (A víte, že Bernské mezinárodní úmluvě, ze které naše právní úprava vychází, stačí jen 50 let?). Ona je problematika ochrany autorských práv dost komplikovaná. Dostáváme celou řadu dotazů i obvinění, že porušujeme autorská práva. Jen jsme ohlásili záměr Sauronovu nevěstu vydat, vyrojilo se spousta hejtů na sociálních sítích. Já ty lidi chápu. Šli jsme opravdu do něčeho, co je na hraně. Zkusím to nyní obšírně vysvětlit, ale právnický jazyk je děsný paskvil, takže budu zjednodušovat. V první řadě je nutné si uvědomit, že autorská práva jsou komplex a dělí se na dvě kategorie. Pokud se jedná o osobnostní autorská práva, tak ta zanikla smrtí autora a nelze je tedy porušit. Nedědí se, na rozdíl od majetkových práv. U nich pak bude k diskusi, do jaké míry se jedná o dílo původní a do jaké míry přepracované. Již zmíněná volná licence umožňuje za určitých okolností použít části díla jiného autora v díle novém. Podmínkou ovšem je, že se vydáním díla nezasahuje do oprávněných majetkových zájmů držitele, tj. účelem užití nesmí být přímý či nepřímý hospodářský prospěch. To znamená, že z vydání díla nesmí mít vydavatel či autor zisk, a to ani nepřímo. Což se snažíme dodržet. Kniha je opatřena disclaimerem, v němž se prohlašuje autorství původního díla J. R. R. Tolkienovi. Držitelem těch majetkových práv je Toklien Estate, která si to dost hlídá, to je všeobecná známá informace. Pokud se ozvou, tak si to vysvětlíme.
Je tímto otevřena cesta i dalším nadšeným pisálkům, kteří tvoří fanfikci a rádi by ji vydali knižně? Mohou posílat rukopisy? A nač by měli pamatovat ještě, než tak učiní?
Já doufám, že ano. Pravidla pro přijímání rukopisů máme na našem webu. Hlavně je potřeba pamatovat, že zatím půjde vždy o nekomerční vydání a jaké důsledky z toho plynou. Pro Sauronovu nevěstu se podařilo najít anonymního dárce, ale vždy se to podařit nemusí.
Na závěr se musím zeptat tak trochu osobně – a co Vy a Váš oblíbený knižní svět pro fanfikce? A vyhledáváte ve své volné chvíli fanfikce aktivně?
Já mám ráda Tolkiena, nakonec jako všichni, kdo na Sauronově nevěstě dělali, a do světa Středozemě se moc ráda vracím, i v různých variacích. Ale jako pravověrná scifistka fandím také Star Treku a Star Wars. Jen mám problém číst na počítači, neboť u něj sedím celou pracovní dobu i ve volném čase, když dělám věci pro Fortnu nebo píšu recenze a články pro žánrová média. S notebookem i usínám. Také už nejsem nejmladší a tělo bolí, takže když chci relaxovat, tak raději s knížkou v ruce…
Děkuji za rozhovor a přeji spousty spokojených čtenářů nejen Sauronovy nevěsty!
Jestliže vás Sauronova nevěsta zaujala, nezapomeňte nakouknout na stránky nakladatelství Fortna, kde si ji můžete pořídit. Také nepřehlédněte souhrn informací pro autory ohledně publikování knihy, pokud zvažujete poslat svůj rukopis nakladatelství Fortna.
Za poskytnutí fotografií uveřejněných v rozhovoru děkuji Zuzaně Hlouškové.
Jelikož se problematice práva a fanouškovských děl věnuji profesně, nemohu si odpustit reakci. Vydání fanfikce je protiprávní, jakékoliv užití díla vyžaduje licenci, nějaká komerčnost nehraje roli. Vydávání fanfikcí knižně není nic jiného než parazitování na původním díle, ze kterého fanfikce vychází, a rozhodně by se nemělo stát zavedenou praxí. A Bernská úmluva, ze které naše úprava „vychází“, není nic jiného než mezinárodní minimální standard, který je však ve vyspělých evropských zemích 70 let.
Když se tímto profesně zabýváte, tak byste měla vědět, co je pastiš a že od letošního roku je legální ? To, co tvrdíte, tedy není pravda. A já být na místě autorky nebo nakladatele, tak bych to považovala za pomluvu a tam už opravdu můžeme mluvit o něčem, co je v našem právním systému trestné dle §184 trestního zákoníku.
Hezký den ?
Promiňte, ale tomuto se nemůžu jinak než zasmát. :D
Ještě dodatek: Osobnostní autorská práva sice zanikají smrtí, ale platí, že dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím hodnotu díla. O čemž u takovéto fanfikce jistě můžeme uvažovat.
A důležité je také zmínit, že v tomto případě ta práva ještě ani nezanikla, protože ta trvají ještě 70 let po autorově smrti (navíc vznikla mezitím dědická práva) a Tolkien zemřel v roce 1973, což je teprve padesát let.
Utekl mi odstavec. Chtěla jsem ještě dodat, že je jedno, že jiná úmluva má 50 let, jednak to bude 50 let teprve v září (a kniha už vyšla) a jednak to pro náš zákon prostě neplatí, přestože to z ní může vycházet. Takže je to stále velmi napadnutelné. Hlavně teda proto, že to nesplňuje ani těch padesát let.
Z tohoto rozhovoru soudím, že za vydáním Sauronovy nevěsty byla opravdu velká právní mašinerie… Poze přemýšlím, pochopila jsem to tak, že nějaký soukromý dárce, věnoval nakladatelství peníze, za které byla kniha vytištěna. Dílo musí být nekomerční. Přesto se na stránkách nakladatelství prodává za 290 Kč. Jak je tedy poté s penězi vybranými z prodeje knihy naloženo? Jdou onomu anonymnímu dárci? Nebo se jimi prostě pouze pokryjí náklady na vydání knihy a pak dojdou výtisky a vše skončí? Zajímá mě to, protože když budu citovat odpověď ředitelky nakladatelství tak přímo říká: „Podmínkou ovšem je, že se vydáním díla nezasahuje do oprávněných majetkových zájmů držitele, tj. účelem užití nesmí být přímý či nepřímý hospodářský prospěch. To znamená, že z vydání díla nesmí mít vydavatel či autor zisk, a to ani nepřímo.“ A pokud se výtisk prodává, tak tím vzniká nějaký zisk… Ale domnívám se, že pokud by tento výtěžek šel na pokrytí nákladů a nic víc, tak by to asi mohlo být v pořádku?
Výrobní náklady žádné knihy nejsou 290 Kč… takže to tak být nemůže. Hospodářský prospěch prostě vzniká…
Děsně mě mrzí, když vidím, že i lidé „od fochu“ jsou ochotni kašlat na autorská práva jiných s tichým argumentem, že „oni to přece myslí dobře“. Ale aspoň se mi zase zúžil seznam nakladatelství, kam bych chtěl poslat rukopis.