Hledáte ke čtení kvalitní literaturu a nejste si jisti, po které knize sáhnout? Pomoci ve výběru by vám mohlo právě každoroční udílení knižních cen Magnesia Litera, které nám přináší kvalitní literaturu již od roku 2002.
Vyhodnocuje se deset kategorií, ve kterých se mohou umístit, spisovatelé, básníci, překladatelé, nakladatelé či vědci. Každou kategorii vyhodnocují lidé specializovaní v daném oboru. Pro Knihu roku a Objev roku je pak osloveno až 300 lidí z knižního prostředí.
Magnesia Litera – Kniha roku
Daniela Hodrová: Točité věty
Nejnovější rozsáhlý román známé autorky a bohemistky Daniely Hodrové je úzce spjat se životním osudem překladatelky a básnířky Bohumily Grögerové a výtvarnice Adrieny Šimotové, jimž je také dedikován.
Také v tomto románu autorka své blízké – z podsvětí, ze zapomnění – v příbězích vyprávěných se soucitem, něhou, porozuměním. Vyvolává i své mrtvé přátele (B. Grögerovou a A. Šimotovou), ale i osoby málo známé, neznámé, někdy fiktivní, jejichž příběh nějakým způsobem souzní s jejím vlastním příběhem. Tak jako v předchozích románech vyvstává před čtenářem svět, v němž se osudy živých prostupují s osudy mrtvých, i těch dávno mrtvých.
Není ovšem pouhou románovou transformací osudů, spjatých úzce se životem i tvorbou autorky samotné, ale i závažnou výpovědí o metafyzických úzkostech dnešního člověka a dost možná i jistým lékem, daným autorčiným širokým, „komparativním“ rozhledem, jehož šíře překonává její předešlé romány a tvoří ukotvující kontrapunkt proti „opojnému“ stylu a větvící se a „točivé“ výstavbě románu.
Litera za prózu
Anna Bolavá: Do tmy
Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“. Konstantou je pak úterý, výkupní den, kdy hrdinka nedočkavě navštěvuje výkupnu.
I přes pomalé, zdánlivě nevzrušené tempo probublává pod hladinou podivný neklid. Rafinovaný styl nás kapitolu po kapitole vtahuje hlouběji: hlouběji do staré půdy, hlouběji do prokletí sběru bylin.
Litera za poezii
Ladislav Zedník: Město jeden kámen
Ladislav Zedník ve sbírce Město jeden kámen mluví uvolněněji i osobněji než dřív, zároveň jej neopouští formální virtuozita. Zedník jako jeden z prvních básníků své generace pochopil, jak důležité je vytvářet pro své básně mytologický rámec. Ve sbírce rozvíjí svůj osobní časoprostor pomocí potutelného mýtu. Autor se vrací ke klíčovým okamžikům dětství a dospívání. Podstatnou roli hraje původní profese: paleontologie. V knize nacházíme bizarní každodenní prostory jako je „podolský plavečák“ nebo „cementárna Radotín“. Jindy se zas propadáme do magického světa, v němž za každou vesnicí může ležet přímořský atol. Básně se nebojí odborných termínů. Výsledkem ale není odtažitá „vědecká“ lyrika, nýbrž uvolněná a sebevědomá poezie, která se nebojí stavět na hlavu zažitá poetická klišé a vytvářet z nich novou kvalitu.
– Ukázka z knihy –
Litera za literaturu faktu
Lenderová Milena, Halířová Martina, Jiránek Tomáš: Vše pro dítě!
Třebaže se válečné operace let 1914-1918 českých zemí bezprostředně nedotkly, válka zasáhla naše území v té nejméně očekávatelné podobě. Odchod otců a učitelů na frontu, pokles reálných příjmů, všeobecný materiální nedostatek, přídělový systém, pracovní nasazení nedospělých a nakonec ještě epidemie španělské chřipky, to vše se podepsalo na citovém traumatu, podlomeném zdraví a sociální bídě válečných dětí., Připočteme-li k tomu výchovné problémy se „zvlčilými“ potomky zbavenými otcovské autority, vyvstává před námi pochmurný obraz všeobecného zmaru a strádání, jimž nedokázalo čelit ani několik organizací, které na podporu dětem na konci války vznikly. Monografie autorského týmu Univerzity Pardubice je originálním příspěvkem ke stoletému výročí vypuknutí první světové války.
– Ukázka z knihy –
Litera za knihu pro děti a mládež
Zuzana Brečanová, Jana Hrušková, Robin Král: Vynalezárium
Knížka o vynálezech jako je kostka cukru, prskavky, inkubátor nebo kalkulačka, při jejímž vzniku se zapotili i pobavili nejen autor veršů Robin Král a ilustrátorka Jana Hrušková, ale také grafička Zuzana Brečanová. S textem i obrázky si společně pohráli pokaždé jiným způsobem: Každý z 53 vynálezů je představen jednou z 10 básnických forem, jako je balada, limerik nebo kaligram, ale i méně známý rondel, triolet nebo rispet.
Zatímco obyčejně se důmyslné a hravé zpracování očekává jenom od kaligramu, tvůrčí trojice si pohrála i s ostatními básnickými formami: jednou je text přímo součástí obrázku, jindy se písmenka sesypou, jsou odulá nebo naopak prťavá, vlní se podle tvaru vynálezu.
Že si autoři vystačili s červenou, žlutou a černou barvou, není na škodu, pracují totiž zajímavě nejen s negativy (kde jinde než u vynálezu rentgenu), ale vědí také přesně, který detail barevně zvýraznit, aby se v černobílém obrázku správně vyjímal.
DILIA Litera pro objev roku
Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí
Jak žila společnost v době protektorátu, v letech 1939–1945? A především jaké bylo postavení ženy v této společnosti a jak jej nastolení totalitního režimu ovlivnilo? Tyto otázky se autorka pokouší zodpovědět prostřednictvím životních příběhů sedmi žen: Milady Marešové, Anny Letenské, Gertrudy Šedové-Popperové, Niny Jirsíkové, Anny Sedláčkové, Marcelly Sedláčkové a Zdeny Kavkové-Innemannové. Každá z těchto hrdinek knihy byla určitým způsobem spjata s divadlem – jako výtvarnice, herečka, tanečnice… Rozdílné byly však jejich osudy ve vztahu k okupační moci: některé z těchto žen se staly oběťmi totalitního násilí, jiné přivedla souhra okolností až ke kolaboraci.
Neobyčejně čtivě psaná kniha poskytuje nový pohled na každodenní život v protektorátu.
– Ukázka z knihy –
Litera za překladovou knihu
Batorová Joanna: Pískový vrch
Z polštiny přeložila Iveta Mikešová
Na sídlišti Pískový vrch ve slezském Valbřichu se všechno točí kolem žen. Když do města přijede ze zapadlé vesnice Jaďa Maślaková, hned na nádraží uklouzne na schodech a spadne přímo do náruče svého budoucího manžela, horníka Stefana Chmury, syna přesídlenců z východu Polska. K oltáři jde Jaďa v šatech ušitých ze záclon po Němcích a novomanželé se brzy dočkají dcery Dominiky, která se kupodivu nepodobá nikomu z rodiny, zato babička Zofia, jež celý život skrývá jisté tajemství, je z ní štěstím bez sebe… Joanna Batorová sleduje ve své nevšedně pojaté rodinné sáze sny, trápení a naděje tří generací polských žen, úzce spojené s dějinami dvacátého století od války přes éru budování socialismu až ke kapitalistickému Polsku nedávných let. Svým širokým záběrem, lakonickým i hravým, vynalézavým jazykem, sarkastickým pohledem a strhujícím tokem příběhu vyvolal román na domácí scéně výrazný ohlas a dočkal se volného pokračování a překladu do šesti jazyků.
– Ukázka z knihy –
Litera za nakladatelský čin
Barbora Baronová, Dita Pepe: Intimita
Stylizovaný umělecký literárně-fotografický dokument Barbory Baronové a fotografky Dity Pepe v designu Milana Nedvěda. Zachycuje vyprávění 6 českých žen. Pokouší se otevírat důležitá osobní a společenská témata. Hendikep, prostituce, deprese, rakovina, umírání. Témata, která jsou ve společnosti detabuizovaná, ale jednotlivec na ně neumí v osobní konfrontaci reagovat jinak než stereotypně. Publikace se skládá z 1 textové knihy a 6 fotografických sešitů s výklopkami a lakovanými reliéfními motivy. Obsahuje 344 stran textu a 244 stran fotografií.
– Ukázka z knihy –
Kosmas cena čtenářů
Aňa Geislerová: P.S.
Deníkové zápisky populární herečky Ani Geislerové zachycují všední život i záblesky střeženého soukromí.
V pěti podivuhodných letech, jejichž datace není úplně jistá, se mísí humor s melancholií, zamilování s rozchody a naprostá upřímnost s potřebou nic nevyzradit. Autorka se svým vtipným, osobitým stylem často dotýká základních věcí, jako je rodina, láska nebo dětství, a zve čtenáře, aby se na cestu vydal s ní.
Kniha vychází v překrásné grafické úpravě její sestry Lely Geislerové, která asociuje skutečný deník včetně praktické gumičky, nepopsaných listů a barevné ořízky.
Magnesia blog roku
Tomáš Princ: Humans of Prague
Česká verze populárního amerického blogu Humans of New York vypráví příběhy lidí, které běžně míjíte na ulici, aniž byste jim věnovali vteřinu času. Tomáš Princ, tvůrce Humans of Prague, plní svou kronikou kolemjdoucích skoro zenový úkol a zasloužil by ocenit za kuráž, s níž pravidelně oslovuje Pražany a pídí se po jejich životních příbězích. Blog každý den připomíná, že náhodní kolemjdoucí nejsou jenom městský kompars, ale lidé s nezaměnitelnou osobní historií. Potenciál takového blogu je z principu nevyčerpatelný.
Jeho tvorbu naleznete na blogu humansofprague.ihned.cz.
Zleva Lela a Aňa Geislerovy, Blanka Jedličková, Milena Lenderová s Martinou Halířovou, Daniela Hodrová, Robin Král, Anna Bolavá, Ladislav Zedník, Tomáš Princ, Barbora Baronová a Dita Pepe.
Zdroj fotografií a anotací: www.magnesia-litera.cz, www.malvern.cz, www.bux.cz, www.dauphin.cz, www.paseka.cz, www.by-wo-men.com, www.beziliska.cz, www.academia.cz.
