Ilustrované novinky: Pět

Mám velmi ráda spisovatelku Ursulu Poznanski, které u nás vyšly již dvě knihy – Erebos a Saeculum. Nemohlo tedy ujít mé pozornosti, že se překladu dočkala i třetí její kniha, se kterou jsem se vás dnes rozhodla seznámit.

Ursula Poznanski – Pět

Máte pocit, že geocaching je krásná forma zábavy na čerstvém vzduchu? Objevil se ovšem někdo, kdo dokázal z tohoto nádherného hledání udělat nechutnou honbu. Na pastvině je totiž nalezena mrtvá žena, která má na nohou vytetované souřadnice. Jaké je překvapení, když vyšetřovatelé na uvedeném místě objeví další část lidského těla, která obsahuje další souřadnice. Co bude čekat na konci této nepříjemné honby za vrahem? A jaký byl vlastně jeho motiv k přípravě této podivné hry?

Vyšlo v lednu 2015.

Moje ilustrace

2015 © Dragell | galerie.dragell.cz

Jelikož je hlavní tématem netradiční „geocaching“, rozhodla jsem se nakreslit rozmanitou krajinu s množstvím ukrytů. Moje první digitální kresba pomocí myši.

Úryvek

N47°35.285 E013°17.278

Ranní mlha ji zahalovala jako vlhký rubáš. Mrtvá žena ležela na břiše. Tráva pod ní byla mokrá od rosy a krve. Tam už krávy nikdy žrát nebudou. Měly jiné možnosti, pastvina byla rozlehlá a ta věc, která spočívala ve stínu skalní stěny, vzbuzovala jejich nedůvěru. Hnědka se k ní pomalu plížila hned po východu slunce, sklonila těžkou hlavu a olízla drsným jazykem pramen vlasů barvy lnu. Pak nálet zhodnotila jako nepoživatelný a vrátila se k ostatním.
Udržovaly si odstup. Samozřejmě především ty, které odpočívaly, přežvykovaly a zíraly do vody.
Ale i pasoucí se krávy se vyhýbaly blízkosti skály. Zápach mrtvého tvora je zneklidňoval. Mnohem raději se zdržovaly tam, kde se mlhou prodraly první sluneční paprsky a vytvářely na louce světlé skvrny.
Hnědka se rozběhla k napajedlu a srdce jejího zvonce při každém kroku naráželo na kov. Její družky ani nezastříhaly ušima. Stoicky zíraly na řeku s nepřetržitě přežvykujícími čelistmi a oháněly se ocasy, jimiž plašily první mouchy nadcházejícího dne.
Nad loukou zavál vítr, odfoukl ženiny vlasy a odhalil její tvář. Krátký, mírně zvednutý nos. Mateřské znamínko vedle pravého koutku úst. Příliš bledé rty. Pouze čelo zůstalo přikryté, protože vlasy a kůži slepila krev.
Ranní mlha se pomalu roztrhala na cáry, které nakonec odvál vítr a nabídl pohled na louku, zvířata a nežádoucí dar, který tam někdo nechal. Dunivé zabučení Hnědky uvítalo den.

– strana 7

Obálka a úryvek z knihy převzat z bux.cz.