Znáte larpy? To jsou takové hry na hrdiny s určitou tématikou, třeba fantasy nebo historické. Saeculum je larpová skupina zaměřující se na 14. století a právě nyní vyráží si prožít svůj malý scénář na týden do hlubokých lesů. Jenže co když v těchto lesích přebývá něco děsivého, co je nechce nechat odejít? Poklidná hra se zvrhne v boj o přežití.
Příběh
Jak to tak bývá, zamilovanost je pro mladé lidi více než rodina. Ty růžové brýle, který nás nutí slepě naslouchat svému protějšku, který je pro nás tak úžasný. Bastien se rozhodne namísto cesty s otcem, která mu můžeš zajistit vhodné kontakty do budoucna, odjet se svojí dívkou Sandrou na larp.
Jako správný student sedí neustále doma a pilně se učí, ale Sandra se rozhodne tohle změnit. Vybude mu místo ve speciální skupině, která jede potají do temných lesů odehrát svůj týdenní larp Saeculum. Podmínkou je nemít nic, co je starší než ze 14. století.
Bastien se rozhodne, že mu čerstvý vzduch neuškodí, vždyť může trávit více času se Sandrou, ačkoliv ho to bude dočasně stát mobilní telefon a dokonce i brýle. Vžije se do role drobného ranhojiče, putuje se skupinou po lese, zapojují se do pořadateli připravených her.
Jenže na scéně je ještě někdo, kdo se rozhodne poklidnou idylku poutníků ze 14. století narušit – tajemná kletba sídlící v tomto kraji. Nikdo ji nejprve nebere vážně, pouze Dora, která už od začátku věští velké neštěstí. Jenže pak se náhle ztratí první člen této hry a je na ostatních, aby jej našli. Bez moderní techniky.
A proč se vlastně nemohou vydat z lesa pro pomoc? Larp v lese totiž pořádají načerno a to by se jim nemuselo vyplatit.
Trailer
Styl psaní
Jelikož jsem četla autorčino předchozí výborné dílo Erebos, bylo pro mne samozřejmostí sáhnout i po Saeculu a nemohu si jej vynachválit. Výborně zpracovaný a promyšlený příběh. Zpracováno netradiční téma ještě netradičnějším způsobem, které vás konečně vytrhne z toho víru YA romantické literatury s upíry.
Po celou dobu si vytváříte domněnky, kdo že vlastně za tím vším stojí. Rojí se čím dál více možností a postupující děj vás utvrzuje ve všech – tak kde je pravda? Zjistíte, že úplně jinde. Autorka si připravila opravdu překvapivý závěr, který vše uvádí na pravou míru, vše je vysvětleno a do sebe dokonale sedí.
Z počátku jsem se těšila, že si užiji larp v knize, že to samo o sobě je přeci jen dobrodružná věc, ale i tak do něj dostala autorka opět napětí, tajemno. Žádná z postav si nebyla jistá na čem je, což na nás z knihy tak sála, až prožíváme děj společně s postavami se stejnou nejistotou. Autorka nás dokonale umí vtáhnout do příběhu, učí nás přemýšlet nad věcí, bádat, hloubat, zatímco nás utvrzuje ve všech možných variantách řešení, nad kterými přemýšlíme – takže která je ta správná?
Jako hlavní hrdina se představuje Bastien, šprt a knihomol, který je vtažen na dobrodružnou výpravu uprostřed lesů. Právě díky tomu může být čtenářům sympatický, velmi blízký. Hlavní hrdina přeci nemusí být ve zlaté zbroji, ošlehaný desetiletími bojů, aby dokázal bojovat s nástrahami.
Stejně tak pracuje vhodně s ostatními postavami. Všechny charaktery postupně rozvíjí, ukáže nám, co je to ta správná davová psychóza, protože když je do tuhého, dokážeme uvěřit všemu, jen abychom se zachránili.
V knize se nachází 4 černé strany obsahující vlastní text. Nejprve vám nejspíše vytržené texty na těchto stranách nebudou nic říkat, ale jak se budete více začítat do knihy, tím více vše dostává děsivý smysl.
Velmi se mi líbí, jak autorka svoji knihu opět originálně pojmenovala jedinečným názvem, který bude stejný napříč jazyky. Nemůže se stát, že si podle názvu spletete knihu s jinou. Ale to již předvedla i u předchozího díla Erebos.
Obálka
Naše obálka vychází z původní verze. Již na první pohled působí děsivě, kdy skrze prázdné koruny stromů můžeme hledět k nebi. Les je veliký, tajemný, snadno se v něm lidé ztratí, a vše tohle na mne dýchá z obálky, a hlavně také skrze podivný název Saeculum.
Škoda jen, že takto veliká kniha nemá pevnou obálku, kterou by si jistě zasloužila více.
Ukázka
Otevřený hrob vyvolával v Bastianovi smíšené pocity. Jistě že v něm neležela žádná mrtvola, a už vůbec by se nemohla sama vyhrabat. Přesto se mu při pohledu do otvoru trochu svíral žaludek. Zlé znamení, zněla mu v hlavě Dořina slova.
„Zeptáme se organizátorů, co to má znamenat,“ řekl k Iris. „Ale teď musíme jít hledat Bradavičáka. Já tedy každopádně, už tady nedokážu nečinně postávat. Nějací dobrovolníci? Sám jsem poněkud krátkozraká pátrací skupina, musel bych o Bradavičáka zakopnout, abych ho našel.“
Iris zvedla prst. „Když ti nestačím já, budeš muset chvilku počkat. Podívej se na ně, na hrdiny. Sotva zvládli rozlepit oči.“
To chápal. Ve srovnání s většinou ostatních spal ještě dost dobře, přinejmenším ležel v suchu. Při troše smůly budeme mít večer v táboře tak deset lidí s chřipkou.
„Dora je pro pátrací akci asi nepoužitelná, co?“
„Kdepak. A kromě toho je právě uprostřed magického obřadu,“ odpověděla Iris. „Kdoví, kolik dalších kleteb ještě přivoláš, když ji při něm vyru-“
– strana 138
Hodnocení knihy
Kniha mne přímo uchvátila, vtáhla do děje a nepustila do poslední stránky. Možná se z počátku zaleknete počtu stran, ale věřte mi, že vám uběhnou velmi rychle s pořádnou dávkou napětí. Originální, neotřelý a fungující příběh, který plně doporučuji.
Závěrečné shrnutí
Fotografie obálky pochází z fragment.cz.
