Dan Simmons - Děti noci

Dan Simmons – Děti noci | Rumunské sirotčince ukrývají jedno malé strigojské tajemství

Rumunsko bylo vždy považováno za zemi zrodu vampirismu. Vždyť odtud pochází nejznámější upír hrabě Drákula, který nejen krutě zacházel s nepříteli, ale také vlastními lidmi. A jeho vláda je opět připomínána v románu spisovatele Simmonse Děti noci, kde nechává Drákulovu rodinu ve skrytu rozkvétat až do dnešních dní.

Dan Simmons – Děti noci

První vydání: 1992
První české vydání: 2001

Ačkoliv Američan Dan Simmons vystudoval pedagogiku a v tomto oboru setrval i téměř dvě desítky let, nakonec přeci jen vše vsadil na jedinou kartu, když se svým koníček – psaním prorazil. Nyní je spisovatelem na plný úvazek, který se věnuje fantastice, hororům ale není mu cizí ani krimi. Je známý především v sci-fi žánru se svojí sérií Hyperion, za jehož první díl si vysloužil v roce 1990 cenu Hugo za nejlepší román.

Vše se pro Rumunsko mění, když umírá jejich diktátor. Otázkou je, zda k lepšímu nebo horšímu, protože tento bezohledný vůdce nechává zemi v troskách. Kvůli vynucené zvýšené porodnosti spousta dětí končí v sirotčincích, kde se o ně prakticky nestarají. Tedy když nepočítáme třeba krmení a transfuze krve od dospělých lidí, které mají utužit ducha. Jenže to by ta krev nesměla být od pochybných dárců.

Situace v sirotčincích je bezútěšná, o čemž se přesvědčí také imunoložka Kate, která sem vyráží z Ameriky pomáhat. Narazí přitom na zvláštního chlapce, který jí chřadne pod rukama, dokud nedostane svoji pravidelnou dávku krve. Jak je to vůbec možné? Lékařská zvědavost a potlačené mateřské pudy rozhodnou za ni a naprosto změní její dosavadní život.

Ukázka z knihy Děti noci
Kousek od okraje města se štěrková cesta proměnila na blátivý chodník a potom úplně zmizela. ,,Držte se!“ zařval O’Rourke a prudce motocykl strhl na železniční přejezd a najel na pražce.
Katin vozík zůstával viset nad kolejnicí.
Takhle drkotali pět nebo šest kilometrů, Kate na každém centimetru cesty přesvědčená, že jí při otřesech vypadnou plomby. Nedokázala si představit, jak může O’Rourke něco vidět; sama při nekonečných vibracích viděla trojmo, a výhled jí navíc zastíraly zašlé brýle a mrholení. „Co když pojede vlak?“ zavolala, když minuli poslední chalupy za městem. Vzhlédlo k nim několik starců ze zahrádek.
„Umřeme!“ odpověděl křikem O’Rourke.

Pod drobnohledem

Děti noci nefungují jako jednolitá dějová linie jednoho hlavního hrdiny. Nejprve se totiž vrátíme zpět přesně do chvíle, kdy vládnoucí rodina byla popravena. Nahlížíme do doslova zničené země, kterou pohltila občanská válka, abychom stáli u poměrně důležitého startu, který nám bude dávat hlubší smysl až s postupem příběhu.

Ten nás totiž následně přesune k naší hlavní hrdince Kate, která je medička a přijela se starat o děti v sirotčinci. Jedno jí ale přiroste k srdci natolik, že jej nemůže jen tak opustit. V průběhu narazíme na několik pasáží věnujících se medicíně a vysvětlujících výjimečnost tohoto chlapce a jeho fungování z medicínského hlediska.

To vše ještě prolínají minikapitoly, které jsou nazvány jako sny o krvi a železe. Ty nás ponoří hlouběji do minulosti, někdy do 15. století, aby nám předvedly zvěrstva tehdejšího vládce. V té chvíli zacítíte pachuť upírské krve a není to poprvé, co je hrabě Dracula a upíři přímo spojování a zmiňováni v tomto románu. Podíváme se na tuto prazvláštní komunitu, která ve skrytu funguje až do dnešních dob, odhalíme jejich přednosti a zvyklosti.

Vraťme se ovšem k hlavní hrdince, která nás mnohdy obšťastní příliš vědeckými pasážemi při svém výzkumu, ovšem na druhou stranu jsou chvíle, kdy jedná bez rozmyslu, připraveného plánu a doslova bezhlavě, což bych u člověka její inteligence spíše nečekala. Někdy to sice situace vyžaduje, zareagovat improvizovaně, ale ne vždy je potřeba spoléhat na to, že to prostě nějak dopadne. Když se za titulem Děti noci ohlédnu, mám dojem, že Kate byla jen figurkou, která sebou nechala hrát, jak ostatní chtěli.

U knihy jsem postrádala konzistentnost žánru. V první chvíli vás překvapí hutná hororová atmosféra, ze které zamrazí. Morbidní výjevy byly mnohdy tak silné, že jsem si říkala, zda tuto knihu zvládnu dočíst. Jenže jakmile se vše překlopí z minulosti do přítomnosti, změní se i ražení příběhu. Spíše takový thriller, kterému nechybí akční prvky. Těch se nesetřepeme až do finále, které je doslova jak z amerického filmu. Mezitím stihne Dan Simmons ještě na několik stran rozepsat erotickou scénu, za kterou by se nestyděli ani autoři lechtivých románů.

A zrovna u posledního zmíněného ještě zůstanu. Takové scény se totiž dají napsat vkusně, ale to byla asi ta nejmenší věc, která mi vadila. Nejhorší na celé věci bylo, že to tak nějak vzhledem ke všem těm okolnostem nebylo vhodné, takže jsem vůbec nerozuměla, co se to hlavní hrdince přehrnulo přes nos a celá scéna mi byla proti srsti. Působila na mě nepřirozeným dojmem, jako by měl autor seznam, co všechno do knihy musí dostat a prostě si odškrtnul kolonku sex, protože ten přeci táhne.

Přiznám se, že občas (výjimečně, ale přeci jen tak, že to stojí za zmínku) se zde vyskytovala slova, která mi vzhledem ke kontextu nedávala smysl. Neměla jsem v ruce originál, takže netuším, zda to autor tak podivně napsal nebo nebylo zvoleno vhodné slovo při překladu. Je to ovšem poprvé, co jsem se při čtení nad některými větami pozastavovala, četla znovu a snažila jsem se je správně uchopit. (konkrétní mnou čtené vydání naleznete níže)

Závěrečné shrnutí

Dan Simmons je spisovatel, kterého jsem nechtěla minout, ovšem se svojí upířinou Děti noci u mne příliš nezabodoval. Nekonzistentnost žánrů mě zamrzela stejně jako finále, které mělo nejspíše působit velkolepě, ale zanechalo zcela opačný dojem. A přitom kdyby se zachovaly stejné kulisy nastavené na počátku, mohl v nich vybudovat geniální mrazivý horor, protože s upíry a jejich fungováním si vyhrál výborně.

Moje hodnocení: 3/10

Mohlo by vás zajímat
Zakoupení knihy

Autor: Dan Simmons
Název: Děti noci
Žánr: Akční thriller s prvky hororu
Počet stran: 496
Vazba: Pevná s přebalem
Nakladatelství: Fobos
Rok vydání: 2022

0 Komentáře

Komentovat

Přidejte se do diskuze.
Jsem ráda za každý komentář!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *