Když jsou dva propojeni, ani vzdálenost několika století je nedokáže odloučit. Jak se říká, láska dokáže i hory přenášet a někdy stačí drobná jiskřička, aby spojila dva zcela odlišné časy. Ačkoliv když budou sami sobě nejblíže, cestu si přeci jen musejí najít sami.
Tereza Janišová – Lvářka
První vydání: 2019
Autorka Tereza Janišová vyrůstala a celý život žila v pro ni magické Praze. Není tak ani trochu divu, že se nakonec rozhodla využít tohle kouzelné prostředí v jejím nejnovějším díle Lvářka. Mnozí z vás ji ale můžete znát díky čarodějné knižní sérii Erilian, kterou odstartovala svoji spisovatelskou dráhu.
Vavřínka je moc milá dívka, která by se pro každého rozdala. Není divu, že se dala na dráhu bylinkaření a léčitelství, ačkoliv je to spíše její tajný koníček, protože sama pracuje jako služebná v domě Marty Trumské. A proč tajný? Vavřínka totiž žije v 16. století, kde by se takové praktiky mohly považovat za čarodějnické, což církev neviděla ráda.
Teď ale trochu ze současnosti, kde žije Josef, který je architektem na plné čáře. Je šikovný, známý a poptávaný, vždyť si jej objednávají klienti po celém světě a v rodném městě jej tak nic nedrží. To ještě netuší, že Praha si pro něj připravila mnohá neočekávaná dobrodružství, která v jiné zemi nenajde.
Ačkoliv ti dva to ještě netuší, přediva osudu pro ně upletla zajímavou budoucnost, která protne jejich časy v jeden, aby se vydali objevit neznámé a možná také najít jeden druhého.
Ukázka z knihy
Vavřínka se rozhlížela po místnosti jako omámená a čekala na okamžik, kdy se doopravdy probudí. Ten ale stále nepřicházel. Chtěla se na chvíli posadit do malého červeného křesla, ale jen co dosedla, ucítila pod sebou něco tvrdého. V tu chvíli se ona tmavá bedna rozzářila všemi barvami a ozvaly se z ní lidské hlasy.
„Předávám teď slovo rosničce Alence, která prozradí, jaké počasí si na nás chystá první letní den.“
Vavřínka se vyděsila a vzala nohy na ramena. Vyběhla z té divné kuchyně a utíkala po úzkém dřevěném schodišti někam dolů. O poschodí níž vrazila do prvních dveří, které se jí připletly do cesty.
„No to se podívejme,“ řekl ten starý muž a usmál se. „Dobré ráno. Jak se vám spalo?“– strana 38-39, kapitola třetí
Pohádkový příběh o hrdinech ze dvou časů, kteří si najdou cestu jeden ke druhému díky poutu, které je svazuje, ačkoliv to předem netuší. Kniha je psána opravdu melodicky, nádherně se to čte a oceňuji autorčino využití tradičních českých jmen, se kterými se běžně nesetkáváme. Děj se odehrává spíše v pomalejším tempu, je to taková ta oddychová romantika pro všechny snílky, kteří věří, že někde na světě se nachází jejich druhá polovička, která byla stvořena právě pro ně.
Příběhová linka je jednoduššího charakteru, ale doplňuje ji spousta konfliktů, které náhle v ději vyvstanou. Jakmile se s nimi hrdinové poperou, opět se vyvolávají další konflikty. Děj to hezky nakopává, čtenáři se mnohdy zatají dech, ale občas mi to přišlo jako umělé natahování, kdy jsem doufala, že se hlavní aktéři posunou někam dále.
S motivem cestování časem si autorka opravdu vyhrála a dokázala využít všech kladných i záporných stránek daných časů. Má je promyšlené, a tak umě objasňuje, proč třeba postava, která se ocitne v 21. století, nemá vlastní doklady a není o ní nikde záznam.
A když zamíříme do času minulého, potkáme zde také několik historických postav. Třeba takového rabína Löwiho nebo samotného císaře Rudolfa II., který byl znám pro svoji zálibu v mysticismu. A kromě nich také přičichneme k rudolfínské Praze a několika zajímavým povoláním, která opravdu zpestřila příběh.
Obě časové roviny spojuje jedno náboženství, se kterým se opakovaně setkáváme a překvapivě to není křesťanství, na kterém naše země vyrostla. Jak můžete hádat již z prozrazeného, jedná se o judaismus a kniha nám tak představí židovské hodnoty a některé jejich zvyky a rituály. Je to příjemná změna v českých knihách.
Na závěr bych chtěla zmínit samotné hlavní postavy. Vavřínka i Josef jsou dva úžasní a hodní lidé, kteří snad ani nemají záporné vlastnosti. Možná právě proto se mi zdáli trochu méně reální a nedokázala jsem se do nich během čtení naplno vžít, aby se pro mne příběh stal více osobnější.
Vše bych ráda završila informací o úžasné ilustrátorce Barboře Kyškové, která svými kresbami naplnila celou knihu. Jedná se o propracovanou kresbu tužkou, ilustrace jsou tak černobílé, ale výborně podtrhují pohádkovost celého vyprávění. Její jemný styl kresby si můžete prohlédnout i přímo na obálce knihy, která je jako jediná barevná.
Slovo závěrem
Tuhle knihu rozhodně doporučuji všem zasněným a romantickým duším, které touží po pohádkovém příběhu z našich luhů a hájů. Ačkoliv má kniha pomalejší tempo, přesto si ji užijete se vším všudy. Téma cestování časem je promyšlené stejně tak jako je bohatá dějová linie nacházející se v minulosti. Ocitáme se totiž v rudolfínské Praze, která má své zvláštní kouzlo. Příběh o dvou propojených lidech napříč časem výborně doplňují ilustrace od Barbory Kyškové.
Zajímavé odkazy
Nakladatelství: Lirego
Možnos zakoupení: www.kosmas.cz
Webová stránka autora: www.terezajanisova.cz a www.erilian.cz
Autor: Tereza Janišová
Název: Lvářka
Ilustrátor: Barbora Kyšková
Počet stran: 254
Vazba: Pevná
Nakladatelství: Lirego
Rok vydání: 2019
