Znáte takový ten pocit, kdy máte na stole kupičku nových kniha a audioknih, od kterých se nemůžete odtrhnout k napsání jednoho mini reportu z akce? Navštívila jsem v sobotu Svět knihy 2015 v Praze a jaké to tedy bylo?
Sice jsem takový ten člověk, co si rád přispí, když může, ale kvůli tomuto veletrhu jsem byla ochotna vstát v nekřesťanskou hodinu, jen abych tam dorazila. Cesta do Brna byla fajn, srazilo se nás tam celkem šest a pokračovali jsme společně dál do Prahy.
To už má člověk tak nějak naplánované, kam zajde. Ale vlak umí pěkně kazit plány, takže jsme dojeli o cca 45 min později a nestihli jsme hned naši první plánovanou akci.
Nevím, zda říct, že jsme se drželi ve skupinkách, ono se stále někdo přidával, odcházel. Celkově jsem potkala spoustu známých i nových tváří, což je fajn. Dokonce se mi povedlo objevit Temnářku, které jsem hned uzmula Vílí kruhy i s věnováním pro mě.
A celková atmosféra? Předně to nezapomenutelné dusno, ale není divu, když se mezi stánky pohybovalo takové množství lidí. A že bylo proč přijít. Byla tam spousta knih, i těch novějších, co teprve měly oficiálně vyjít. Ceny byly opravdu příznivé a u některých stánků byly pro blogery navíc větší slevy. Stejně tak jako vždy jsem si zalovila i v krabici Fantom Printu a odnesla si knihu za 20 Kč, no není to úžasné?
Každopádně co jsem všechno nakoupila, to vám prozradím až v pozdějším článku.
Kromě knih, audioknih, společenských her a dalších jsem zde překvapeně narazila na stánek s časopisem Makovice. Kdopak nezná, je to časopis s různými křížovkami, osmisměrkami, hlavolamy a dalšími úkoly pro děti. Všechny tyhle úkoly navíc propojuje nějaký malý dobrodružný příběh. Byla jsem velmi překvapená, protože tento časopis jsem si naposledy kupovala v dětství.
Ale abych pokračovala, nebylo to vše jen o nakupování knih. Bylo zde takové množství různých přednášek, křtů, udělování cen, že člověk nevěděl, na co jít dřív. Byl to vcelku chaos, některé věci se z programu vyškrtly, o jiných se vědělo na poslední chvíli, tak se tam ani nedostaly.
Bylo pro mě těžké si vybrat, kam půjdu. Nakonec jsem zabrousila na dva křty – knihy Vlčí věk: Jdi a přines hlavu krále a audioknihy Pán Ohně. Obě mám doma, audio už dokonce naposlouchané, takže brzy můžete očekávat recenzi.
Až na to dusno to byl opravdu dobře strávený den v dobré společnosti (a to jsem zrovna byla připravená na jiné počasí). Ačkoliv i na cestě zpátky nabral vlak zpoždění, nakonec jsem stihla chytnout poslední vlak domů.
Diskuze
Navštívili jste Svět knihy také?
Jak se vám tam líbilo?