Věřili byste tomu, že knihy dokážou oživit to, co je v nich ukryté? Pro spisovatele Malcolma, který umírá nad svým posledním hororovým dílem, je to doslova noční můra. Ovšem pro Quentina skvělou příležitostí.
Upozornění na spoiler
Jelikož jsem byla nespokojená se závěrečnou částí knihy, je v recenzi naznačeno, co se odehraje (ačkoliv bez dalších bližších informací). Samozřejmě ne všechno a ne rozuzlení!
Příběh
Malcolm Ferry je úspěšný spisovatel, pod jehož perem vznikají neuvěřitelné hororové publikace. Jednoho dne ovšem umírá za zvláštních okolností a Quentin chce jeho posledního díla využít k vlastnímu prospěchu. Pustí se do přepisu a posledních úprav, když začne mít pocit, že Malcolmovi noční můry, které vdechl do posledního díla, začínají ožívat. Že by i Quentin byl chycen do pastí strachu? Jenže pak se tříští okna, objevují záhadné stopy…
Styl psaní
Líbí se mi, jak v první části knihy pracuje autor s napětím, vzestupným šílenství, staví hlavního hrdinu před děsivé situace. Ničí v něm každou jedinou jistotu, kterou má a jen spánek může Quentina chránit od nočních běsů. Ten ale vlivem pocuchaných nervů nepřichází a tak musí Quentin nadále odolávat nelehké situaci.
Bohužel kniha jakoby se v polovině zlomila a nastává chvíle rozsáhlých masakrů, které si autor vyloženě užívá minutu po minutě. V jedné chvíli trýzní jen Quentina a v druhé chvíli je v tom rozsáhlá oblast až po uši, z ničeho nic.
Celá kniha kombinuje spisovatele a jeho dílo, indiánského mýtického tvora, posedlost a čarování. To vše se do tak malé knížečky zvládlo vměstnat a mě to přišlo na příběh až velmi překombinované. Je to tedy můj osobní dojem, ale raději bych volila něco jednoduššího.
Svůj pohled bych ovšem upřela i na postavy. Přiznám se, že Quentin mi nebyl od začátku knihy sympatický. Neúspěšný spisovatel, který svému „příteli“ ukradne jeho poslední dílo a navíc žije s matkou. Na scénu přichází i Nancy, která má prý spasit svět, ovšem přijde mi, že nijak nezasahuje a naopak schytá jen spousty ran a skončí obrazně v koutě.
Nesmím zapomenout ani na to, jakou oblibu má autor v různých značkách. V první chvíli jsem si říkala, jestli to je nějaká reklama, pak jsem byla zahlcena tolika zbytečnými názvy alkoholů, vozidel a bůh-ví-čeho, že jsem v tom viděla jen autorův rozmar. Značky jsou u všeho, u čeho to snad lze a vždy jsou vyvedeny v kurzívě, abyste je nemohli v textu přehlédnout.
Abych ale nekončila špatným tónem, líbilo se mi průběžné vložení policejních zpráv, které jakoby vznikly až po celé situaci, ale takto proložené textem dotváří příběh.
Obálka
Co ukrývají řádky psaného textu? Román Black & White probudil k životu něco děsivého, něco skrytého ve tmě. Velmi jednoduchá obálka od Grigoryho Vyatkina, která přesně vykresluje hlavní myšlenku příběhu ukrytého uvnitř.
Úryvek
„Co to má jako bejt?!“ zavrčel Henry Robertson nepřívětivě a ťuknutím sukovitého prostředníčku odklepl popel z tlustého doutníku. Popel zlehka dopadl na dřevěnou podlahu vedle bytelné židle, na níž Robertson seděl, a neslyšně se rozprsknul na všechny strany. Robertson byl starý horal a zkušený stopař. Žil poustevnickým životem ve srubu na jižním úbočí Owen’s Hillu, tři míle severně od Ridgway, pěstoval si divoký plnovous, kouřil smradlavé doutníky značky Johnny Reb a lidem se pečlivě vyhýbal.
Quentin pokrčil rameny: „To bych právě rád slyšel od vás, pane. Co třeba…“ zarazil se a váhavě dodal: „Třeba puma?“
Robertson bez valného zájmu zíral na pět takřka identických barevných snímků velikosti pohlednice, jež před ním Quentin rozložil na masivní desce jídelního stolu. „Tohle a horskej lev, jo?“ ucedil posléze pohrdavě a zabafal ze svého doutníku. „Leda hovno.“– strana 26, kapitola II
Hodnocení knihy
V jedné chvíli vystupňované napětí, horor, jak se patří, v druhé chvíli laciný masakr. Ačkoliv je kniha stupňovaná, objevuje se zde pár míst s nepřesnostmi, nesmysly apod. Hlavní hrdina mne moc nenadchnul, nějak jsem mu to všechno přála, ačkoliv to nebyl cíl knihy. Proto dnes bohužel nižší hodnocení.
Závěrečné shrnutí
Fotografie obálky pochází z goodreads.com.
Naprosto souhlasím, Bestseller jsem dočetla někdy před týdnem a mám to úplně stejně – první polovina fajn, svižná, čtivá.. druhá.. no prostě jak se objeví kouzla a indiáni, jde to mimo mě. :D