Petr Kopl – Kronika vzkříšence: Druhé procitnutí

Žijí mezi námi, vypadají jako my, ale jsou jiní. Žijí totiž na pomezí dvou světů a odvádí zbloudilé duše ke Světlu. No, ale občas se někdy něco zvrtne, jak u lidí, tak u vzkříšenců.

Příběh

Seznamte se s Martinem Lafetkou, byl to obyčejný kluk se svými problémy. Jenže pak se něco změnilo – zemřel. Někdo by možná řekl, že tím příběh končí, ale naopak, tím jeho příběh začíná. Martin se totiž vrací zpět k životu jako vzkříšenec.

Vzkříšenci jsou tajným řádem, kdy nový členové získávají tento post převzetím po starých členech. Jejich úkolem je odvádět zbloudilé duše ke Světlu a dostat pod kontrolu monstra, která se živí ostatními dušemi.

Jenže Martin je trochu jiný, svých schopností využívá k pomáhání lidem, čímž si způsobuje problémy nejen mezi lidmi, ale také mezi vzkříšenci.

Styl psaní

Autorem příběhu i samotné kresby je Petr Kopl, který v komiksu využívá nám známého prostředí v České republice. Přesněji se jeho příběh odehrává v Jihlavě a přilehlém okolí.

Pokud nemůžete sehnat první díl a rozhodnete se nakouknout až teprve do druhého, nemusíte se bát informačního šumu. Vše důležité je totiž ihned na počátku shrnuto.

Velmi se mi líbí, jak autor zapojuje čtenáře do knihy, jak s ním prostřednictvím stránek komunikuje, navazuje hned několikrát kontakt pomocí kreseb. Vynikající nápad.

Na závěr knihy si navíc můžete užít bonusů podaných zvláštním způsobem. Například přehled různých zajímavých míst, které propojuje s příběhem ve svém knize.

Co mne mrzí, je reklama zapojená v příběhu. Nejspíše bych ji tolerovala, ale takový sborník Vějíř se v knize objevuje snad třikrát. Při prvním spatření této reklamy jsem se pobavila, byla vtipně umístěná, ale s dalším zobrazením už pro mne byla příliš vtíravá a nevhodná.

Styl kresby

V komiksu jsou znát tři barevné nálady, jejichž střídání mne opravdu baví. Můžeme zde sledovat běžný bezstarostný a hravý den plný barev. Dále také temnou noc či další temná zákoutí, kdy scéna dostane nádechu modré barvy a tmavých odstínů. Posledním prostředím je druhý svět, který splývá s tím naším. Poznáme ho dle rudého zabarvení obrázků a mnohdy i temnějších situací.

Musím se přiznat, že z počátku mi byl hlavní hrdina nesympatický. Jeho obličej v kombinaci s dlouhými vlasy na mne nepůsobil dobře a tak si mé sympatie získávaly ženské postavy v jeho okolí. Jenže pak nastal zlom, hlavní hrdina se nám ostříhal a sympaťák byl na světě. Opravdu dobrý krok správným směrem.

Když se podíváme do historie tvorby Petra Kopla, můžeme zjistit, že je v tomto ohledu velmi aktivní a na svém kontě má pěknou řádku komiksů. Jenže možná tohle může být drobné mínus v jeho tvorbě. Snaží se vytvořit tolik děl, takže na mne jeho kresba působí nedodělaně. Postrádám v ní nějaké detaily, propracovanost. Jednou za čas si dá s nějakou scénou opravdu záležet, ale tuto pozornost by si zasloužily jistě všechny jeho kresby v této knize.

Obálka

Již na obálce se můžeme setkat s hlavní hrdinou, který nás bude provázet příběhem. Hlavní stránka působí temně, agresivně – podává přesně to, co vystihuje příběh uvnitř.

Velmi se mi líbí, že je komix v pevné vazbě a stejně tak i strany nejsou z obyčejného papíru, jsou pevné, potahované. Kniha je opravdu tvořena tak, aby něco vydržela, škoda jen, že na stránkách je vidět každý otisk prstu.

Úryvek

Hodnocení knihy

Komiks má své kouzlo, umí navodit atmosféru a originálním příběhem dostane své čtenáře. Zvláštním způsobem zapojuje čtenáře do příběhu. Možná by bylo dobré ještě trošku propracovat kresbu, ovšem i přesto je zde znatelná jistá ruka kreslíře.

Závěrečné shrnutí

Fotografie obálky pochází ze zonerpress.cz.