Svět stojí na prahu změn, jejichž směr ani následky zatím nelze dohlédnout. Různé hlasy, různé životy a různé postoje odhalují realitu, v níž se staré pořádky střetávají s novými možnostmi. Pojďte si společně složit takovou mozaiku okamžiků, které společně utvářejí obraz doby jdoucí kupředu. Už cítíte ten svěží vítr nebo je to jen zhmotnělá představa?

Jela Abasová – Tři čtvrtě na šílenství
První české vydání: 2025
Jela Abasová je slovenská spisovatelka, která ale postupně dobývá slovenský i český knižní svět díky svým povídkám. Setkat jste se s ní mohli v celé řadě sborníků, například Žena s drakem (2017), Město králů (2021) a Jiný kraj (2023). V její tvorbě pocítíte její lásku k přírodě a jiným kulturám, které přidávají pestrost jejímu fantasy světu a překvapivě tvorbě fantasy mytologie.
Světem zmítá paromagická revoluce. Vše se mění snad k lepšímu. Čtyři různé pohledy čtyř tak rozdílných sourozenců na tuto situaci odhalí svět a jeho směřování dál. Jako nezastavitelný vlak, z jehož komína se řinou mračna páry.
Jenže nejsou to jen tak obyčejní sourozenci. Jsou to dhampýři, neskrývaní, zařazení do společnosti, jíž ochutnávají plnými doušky. Ať již jako studenti, řádové sestry nebo třeba vlakoví nádeníci.
Ukázka z knihy Tři čtvrtě na šílenství
Frozína, ukryta pod obrovským kloboukem, křičela ještě hlasitěji než ostatní. Když se muži zákona blížili, začala mávat svými dvěma transparenty jako mačetami. „Zastavte noční příšery! Lidi za lidi! Zastavte příšery, ne mě. Příšery, ne mě! Svobodu!“ vyvřískla ve chvíli, kdy ji za zápěstí drapla silná ruka.
„Slečno,“ pronesl smířlivě přerostlý strážník, „uklidněte se.“
Podobně jako křik zraněného ptáčete, i její šílený vřískot zmobilizoval celé hejno. Lidé opětovně a velice nahlas žádali svobodu. Jakási babička se zakousla do městského stejnokroje.
„Na čí jste vlastně straně!“ křičela Frozína ve strážníkově sevření.– kapitola Jablko, část Frozína
Pod drobnohledem
Kniha Tři čtvrtě na šílenství je trochu jiná, než se na první pohled může zdát. Už samotná anotace láká na příběh o čtyřech sourozencích, ale dalo by se o spíše definovat jako čtyři samostatně fungující povídky, které ovšem na pozadí se jemně proplétají a dávají dohromady obraz celého světa. Aby jako střípky skládačky poodhalily čtenáři, co se tady všechno děje a jak moc dobře či špatně to je. Nic není vysvětleno účelově polopaticky, ale příjemně to plyne a nechává na nás, ať si dáme vše potřebné dohromady.
Arcanepunk totiž není v našich vodách příliš častý žánr, tedy kombinace magie a techniky, kdy zde vzniká například lokomotiva poháněná magickou energií. A není to jediný prvek, který vás zaujme a vtáhne do tohoto světa. Ačkoliv vidíte slova jako dhampýři, elfové nebo zombie, zjistíte, že se za nimi neukrývá klasická společností ukotvená charakteristika. K těmto zajímavě pojatým rasám přidává Jela Abasová i další druhy, aby se textu dostalo rozmanitosti a svět působil pestře a živě. A přesto vás to všechno nezahltí a budete příjemně vtaženi.
Každý příběh je jiného ražení stejně tak, jako sourozenci – Frozína, Malakai, Rion a Mija. Jednou více bádáte, podruhé se pustíte do akčnějších momentů. Dostanete se do terénu jakožto výzkumná výprava do nitra hvozdů, jindy vyšetřovatel do horské oblasti, pak dovnitř lokomotivy jako nádeník a naposledy jako řadová sestra za zdi kláštera, kde se dokážou dít ale opravdu zajímavé věci, jen co je pravda. Každý ze sourozenců má své kouzlo, je nezaměnitelný a osloví vás svým originálním zasazením a vlastními problémy ať už ve společnosti nebo v rodině či dokonce se svou vlastní dhampýrskou existencí.
Celkově autorka dokáže barvitými popisy, situacemi a umně vykreslenou atmosférou čtenáře obklopit dějem a strhnout jeho bujnou představivost. Umí pracovat s tempem a ví, kdy přibrzdit a nechat kochat a kdy naopak zabrat a strhnout čtenáře událostmi. O to překvapivější je, že Jela Abasová je Slovenka a tuto knihu napsala česky sama. Já doufám, že se do tohoto světa s ní ještě někdy vrátíme a znovu ho prozkoumáme, protože to je ten nejsilnější prvek celé knihy, to je to, co vás uhrane.
Pokud jste se s Jelou Abasovou nesetkali skrze její texty poprvé, nejspíše jste zaznamenali i drobnou odstavcovou zmínku o dětech s vrtulkami, která odkazuje na další její sborníkovou povídku. Pokud jste ji ještě nečetli a zaujme vás tato pasáž, je na čase sáhnout po knize Jiný kraj, kde se ukrývá povídka Kéž by se netočila.
Závěrem knize ale ještě něco vytknu a za tohle rozhodně nemůže autorka sama. Nakladatelství se totiž (nejspíše kvůli většímu počtu stran) rozhodlo pro menší font a já s touto knihou měla opravdu problém ji číst, což mě moc mrzí. Takže jen takové upozornění pro ty z vás, co jsou citlivější na velikost písma, v tomto případě raději sáhněte pro e-book.
Obsahová upozornění
- násilí, smrt
- masová paranoia, šílenství
- rodinná traumata
- zombie, nevhodná manipulace s ne/mrtvými
Slovo závěrem
Jazyk Jely Abasové mám opravdu ráda, ať již píše česky nebo slovensky. Doposud jsem se s ní setkávala skrze povídky a vlastně i tento její první román jsou v podstatě čtyři samostatně fungující povídky, ačkoliv se v závěru lehce proplétají. Pokud bych tedy měla tuto knihu někomu doporučit, tak především těm, kteří mají radši kratší literární útvary a ocení toto členění. Pak také těm, kteří jsou třeba zvědaví, co dokáže česky vyčarovat slovenská spisovatelka v porovnání s českými spisovateli, pro které je to jejich rodný jazyk.

Autor: Jela Abasová
Název: Tři čtvrtě na šílenství
Žánr: fantasy, arcanepunk
Počet stran: 463
Vazba: měkká
Vydavatelství: Host
Rok vydání: 2025
















