Kde jinde hledat proti sobě agenty se superschopnostmi a upíry než v Nekroskop? Boj, který se rozpoutal, je taková tichá, ale krvelačná válka, o které běžné obyvatelstvo nemá ani ponětí. Přitom je potřeba proti této skryté hrozbě zakročit, než se vampýři rozmnoží a rozšíří do všech stran.
Brian Lumley – Vampýři!
Série: Nekroskop (2)
První vydání: 1988
První české vydání: 1996Briam Lumley byl britský spisovatel známý především pro svou fantasy-hororovou sérii Nekroskop. Jeho životem se prolínal zájem o Lovraftovo dílo, který se celkově promítal do jeho tvorby. Za své dílo získal řadu ocenění jako Bram Stocker Award (2009) nebo World Fantasy Award (2010)
UPOZORNĚNÍ: Jedná se o druhý díl ze série Nekroskop. Jestliže nemáte přečten první díl, tento článek vám může vyspoilerovat některé skutečnosti. Pokračujte prosím na recenzi knihy Nekroskop (první díl).
Harry Keogh není tak mrtvý, jak by si někteří jistě přáli. Třeba ruská tajná špionážní pobočka zaměřená na nadpřirozeno. Ačkoliv není ani úplně tak živý a jeho duše nyní přežívá v jeho synovi, přesto se v momentech, kdy jeho dítě spí, vypraví (alespoň jako duše) informovat britskou špionážní pobočku ohledně upírů.
Ačkoliv si to s jedním z nich řádně vyřešil, nebyl to jediný tvor svého druhu. Je potřeba vymýtit tyhle ďábly z povrchu zemského a k tomu není ideálnějších lidí než těch s nadpřirozenými schopnostmi. Právě takových lidí spadajících pod speciální oddělení špionáže.
Ukázka z knihy Nekroskop: Vampýři!
Keoghova tvář – tvář jeho zjevení – byla teď vážná. Pamatuješ si, co byl zač, ten Dragosani?
„Byl nekromant,“ řekl Kyle okamžitě beze stínu pochybnosti v hlase. „Tak jako ty.“ Hned si uvědomil svůj omyl a málem si překousl jazyk.
Ne tak jako já! opravil ho Keogh. Byl jsem a jsem nekroskop, ne nekromant. Dragosani kradl tajemství mrtvých jako… jako šílený zubař, který vytrhne zdravý zub – bez umrtvení. Co se týče mne: já s mrtvými mluvím a vážím si jich. A oni si váží mne. Ale dobrá, vím, že to bylo jen přeřeknutí. Vím, žes to tak nemyslel. Takže ano, byl nekromantem. Ale díky tomu, co mu udělala ta stará věc pod zemí, byl ještě něco více. Byl něco mnohem horšího.
Samozřejmě. Teď si Kyle vzpomněl. „Myslíš to, že byl také upírem.“
Keoghův chvějící se obraz přikývl. Přesně tohle jsem měl na mysli. A proto jsem teď tady. Pochop, jsi jediný člověk na světě, kdo s tím může něco udělat. Ty se svou pobočkou a možná ještě její ruský protějšek. A až pochopíš, o čem mluvím, pak s tím budeš muset něco udělat.– kapitola první
Pod drobnohledem
Ačkoliv jsem po prvním dílu Nekroskopu měla pocit, že musíme pokračovat v momentu, kdy dítě Harryho Keogha dospěje, když je jeho otec mrtvý, děj druhého dílu mne přesvědčil o opaku. Nato, abyste byl co platný v boji proti upírům, nepotřebujete lidské tělo. Někdy jsou důležitou zbraní také informace, které můžete předat.
Harry se díky Möebiovu kontinuu spojí s Tiborem Ferenczym, kterého posmrtně vyslýchá o jeho životě. Díky tomu poodhalíme zase o kousek další schopnosti a možnosti upírů. Ve svých vyprávěních nás přesune do středověku na hrad Vlada, který má pro Tibora nebezpečný úkol.
Střetnutí s tehdejším upírem ale není jedinou dějovou linkou, kterou budeme sledovat. V „současnosti“ v sedmdesátkách nahlédneme pod ruce britské pobočky, která zrovna s Harrym aktivně pracuje na protiupírském plánu a zároveň také v témže čase nakoukneme do jednoho Bohem zapomenutého domu, kde žije díky neštěstí v transylvánských Alpách jedna neúplná rodina. Jako by toho neštěstí nebylo málo, syn Julian je takový podivín s temnou aurou kolem sebe, kterého se v dětství nepodařilo ani pokřtít.
Oproti předchozímu dílu se té upířiny dočkáme tentokrát ve větším záběru, ačkoliv agenti na ruské i britské straně dostanou též svůj prostor se svým bojem a taháním za nitky. Nesmí chybět ani temnotou nasáklé scény třebas z takových sklepení, kde číhá zlo natahující své prsty k nevinným.
Upíři zde opravdu řádí a někdy nejmrazivější situace nejsou ty, kdy někoho vraždí a v rámci svého umění nekromancie rozebírají na nejmenší kousíčky. Někdy prosté bytí v jejich moci, kterému se nebohá lidská mysl nedokáže ubránit, vytváří ten největší mrazivý efekt. Horová atmosféra je postupně vystavěna, hutná a příjemně ředěna agentskými momenty, aby čtenář mohl na chvíli oddechnout a pak být zavalen další hrůzou.
Tak jako posledně nás čeká velkolepý závěr, který má čtenáře ohromit a zároveň připravuje půdu pro další díl. Postavy (tedy ty co přežily) zde totiž nesetrvávají na jednom místě, ale postupně se vyvíjí. I přesto je ovšem dějový oblouk Nekroskopu 2 uzavřen a i přes rozsáhlost série čtenáře plně uspokojí sám o sobě.
Obsahová upozornění
- nedobrovolný styk
- násilí, smrt
- nevhodné zacházení s lidskými ostatky
- nekromancie
Slovo závěrem
Pokud jste se v první dílu série Nekroskop nedočkali toliko upírů jak bylo slibováno pod představením „upírská série“, tak tentokrát se to napraví. Té upířiny z dob minulých i současných tady je dostatek a temné umění vampýrů si podmaní nejen vaši mysl. Nekroskop 2 si udržuje příjemně temnou, hororovou atmosféru, která by se výborně vyjímala i v kdejakém hororovém filmu a zároveň nabízí nejen řezničinu, ale především poutavé příběhy na několika frontách. I tento díl vás přesvědčí o tom, že potřebujete vědět, jak dál pokračuje boj s upíry světa.
Série Nekroskop
- 1. díl: Nekroskop
- 2. díl: Vampýři
- 3. díl: Zdroj
- 4. díl: Řeč mrtvých
- 5. díl: Sémě mrtvých
- 6. díl: Pokrevní bratři
- 7. díl: Poslední hrad
- 8. díl: Války o krev
- 9. díl: Ztracené roky
- 10. díl: Znovuzrození
- 11. díl: Vetřelci
- 12. díl: Prznitelé
- 13. díl: Mstitelé
- 14. díl: Dotek
- 15. díl: Šiřitel moru
- 16. díl: Möbiovské vraždy
Autor: Brian Lumley
Série: Nekroskop
Díl: 2. Vampýři!
Žánr: Horor
Počet stran: 432
Vazba: Měkká
Nakladatelství: Fobos
Rok vydání: 2024
