Megan Campisiová - Pojídačka hříchů

Megan Campisiová – Pojídačka hříchů | Vytoužená vykoupení mohou skrývat léta zamlčovaná tajemství

Na některá povolání se musíte zaučit, jiná se předávají z otce na syna, a pak jsou tady taková, která jsou doslova za trest. Nikdo si je nevybere, neboť je to temné stigma ničící veškerý lidský kontakt. Ale takovou pojídačkou hříchů, vykupitelkou, prostě někdo musí být. A tak vyvolená navždy bloudí světem, tolik potřebovaná a přitom nenáviděná.

Sin Eater - 1. vydáníPojídačka hříchů

První vydání: 2020

Megan Campisi je žena mnoha umění, původem rodačka ze San Franciska si užívá svět plnými doušky, vždyť také působila jako správce parku, jako zástupce šéfkuchaře v Paříži nebo divadelní specialistka všude po světě. V aktuální době je učitelkou, spisovatelkou a dramatičkou, jejíž hry se hrají napříč kontinenty.

Když čtrnáctiletá May čeká v cele společně s dalšími dívkami a ženami na rozsudek, ještě netuší, kam ji pouhá krádež zavede. Je totiž povolána do služby jako pojídačka hříchů, ta, která přichází druhé po jejich smrti zprostit veškerých hříchů, které představují všechny ty blažené pokrmy. Už nikdy nebude mít hlad a nebude muset krást chleba. Jenže stojí za to život v osamění?

Pojídačky hříchů totiž plují zemí nespatřeně, neslyšeně, neb snímáním hříchů z druhých je převedou pouze samy na sebe. Jsou tak těmi nejhoršími přízraky světa, navždy ocejchované, aby se nemohly schovat.

Ukázka z knihy Pojídačka hříchů

Tentokrát si sednu vedle ní, ale na převrácený špalek, protože je tady jen jedna židle. Jsme u ní doma. Podá mi džbánek. Napiju se. Nevadí, když to vyzvracím. Tak takhle to teď bude. Vejde se toho do mě právě tolik, že se mi na okamžik zamlží myšlenky, než přepnu zpátky k naší ubohé, šedivé pravdě.
Zbavili jsme ho toho, řeknu ohni. To jsme neměly!
Žebra se mi chvějí mocnými vzlyky. Podá mi džbánek.
Proč se k tomu přiznával? zeptám se krbu. Proč si prostě nevybral jednoduchou konzumaci a nenechal si odpustit pýchu, závist, lakotu, lhaní?

– strana 65, kapitola 3. Chléb

Přečtěte si delší ukázku z knihy.

Pojídačka hříchů je menší detektivní příběh inspirující se historií Velké Británie. Od té si totiž do své reality přebírá pojídačku hříchů, tedy ženu navždy zatracenou, na kterou se nesmíte podívat, natož slyšet její slova. Ona totiž chodí umírajícím k posteli, aby je vyslechla a udělala soupis jejich hříchů. Na základě nich dostanou pozůstalí seznam jídel, která představují tyto hříchy a jakmile umírající skoná, přijde pojídačka sníst k jeho posteli vybrané pokrmy. Tím na sebe přebere ony přiznané hříchy zesnulého, který může odejít do posmrtného života naprosto neposkvrněn, ať vykonal jakýkoliv skutek.

Příběh je netradičně vyprávěn v přítomném čase z pohledu první osoby. Autorka toho bravurně využila pro vykreslení pocitů a myšlenkových pochodů hlavní hrdinky. Vždyť ta se uzavírá do světa, kde nesmí na ostatní mluvit a její slova tak zaznívají pouze v myšlenkách. Dokonce tak přísně dodržuje stigma mluvení na lidi, že oslovuje ve své mysli neživé předměty a sdílí s nimi své obtíže.

O to chytřejší je pak pojmenování jednotlivých postav. Jelikož vše prožíváme očima a ušima hlavní hrdinky, stejně jako ona nemáme potuchy, jak se kdo jmenuje. Nikdo se s námi přeci nebaví, nikdo nám to neřekne. A tak jednotlivé postavy objevující se v ději dostávají od May své přezdívky nejčastěji podle prvního dojmu a vzhledu. My tak i přesto, že netušíme, kdo jednotlivé postavy jsou, se přesně orientujeme, kdo se na scéně objevil a že je to někdo známý z předchozích kapitol. Na scéně se tak objevuje například Černoprsťák nebo Kašovitá tvář a fantazie pro pojmenování mladé May opravdu nezná hranice.

Pojídačka hříchů - britská verze Pojídačka hříchů - maďarská verze Pojídačka hříchů - portugalská verze

Smrt si ovšem nevybírá a vtahuje do svých tenat jak chudé, tak bohaté, takže se pojídačka může dostat i na královský dvůr. A právě tady začne její nos čmuchat cosi nepatřičného, zvláště po podivných událostech, které si ovšem musí nechat pouze pro sebe – vždyť nesmí na nikoho promluvit! Smrt se množí a May to nedá, musí přeci přijít na kloub tomu divnému spiknutí, které se kolem ní nenápadně plíží.

Ačkoliv vše sledujeme z prvního pohledu, máme dojem, že jsme to právě my, komu kynou boky z těch četných denních jídel, přesto nám May poodhalí i něco ze své svíravé minulosti. Patří mezi spodní vrstvu, která to neměla nikdy jednoduché. Vlastně ačkoliv strádá na lidskou společnost a tolik potřebnou komunikaci, s jídlem zdarma to oproti ostatním vyhrála na plné čáře. A kniha se nám tak stává sondou nejen mezi spodinou, ale prohlubuje tolik citelné rozdíly mezi vrstvami, kterým se hlavní hrdinka tak podivuhodně vymyká.

Slovo závěrem

Oddychové čtení jednoduše psané s lehkou detektivní zápletkou, která mladičké May nedá spát. Ale ne vše souvisí s touto hlavní dějovou linkou. Mnohé se odkloňují, jsou zde pouze pro vykreslení Mayna nového života a její zvládání nelehkého údělu. A právě to je na knize to nejkouzelnější, způsob, jakým nám tento příběh spisovatelka vypráví a přibližuje nám myšlenky mladé dívky.

Moje hodnocení: 7/10

Zajímavé odkazy

Megan Campisiová - Pojídačka hříchůMožnost zakoupení knihy: nakladatelství Host
Stránka spisovatelky: MeganCampisi.com

Autor: Megan Campisiová
Název: Pojídačka hříchů
Žánr: Historické drama, krimi
Počet stran: 327
Vazba: Pevná s přebalem
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2021

 

0 Komentáře

Komentovat

Přidejte se do diskuze.
Jsem ráda za každý komentář!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *