Rozhodla jsem si konečně užít jeden den prázdnin a to trochu netradičně na Letní škole publicistiky, kterou pořádala VOŠ publicistiky v Praze. Co bych po rozvoj svého psaní lepšího neudělala?
Během včerejšího dnes jsem se v brzkých ranních hodinách (počkat, vlastně uprostřed černočerné noci) vydala směr Brno a poté směr Praha. Takové příjemné párhodinové cestování, abych dorazila na devátou na kurz Letní školy publicistiky. Ta se koná 17.-19.8. v prostorách VOŠ publicistiky v Praze 1 a ponoří své návštěvníky do světa publicistiky, práce s kamerou a fotoaparátem.
Je fajn vidět Prahu téměř vylidněnou a pod deštníky.
Já měla shodou okolností volno z brigády právě včera, kdy byla na programu dne žurnalistika a tvůrčí psaní. Obě zaměření dostala přes tři hodiny času pro výklad. V případě základů žurnalistiky se jej ujal lektor Mgr. Vojtěch Krasnický. Prošel s námi základní útvary od zpravodajství přes reportáž až po rozhovor. Vyzkoušeli jsme si i sami něco sepsat dle zadaných pokynů i ukázek a naše výtvory nám poté zpětně hodnotil a radil, čemu se vyvarovat a co je vhodné využít.
Ačkoliv to byly opravdu základy, přiznám se, že jsem nadšená, že jsem na kurz zavítala, protože jsem pochytila několik velice důležitých věcí. Doufám, že se mi zadaří vše zakomponovat do budoucích článků, protože by je to mohlo nejen zlepšit, ale hlavně oživit.
Nevěřili byste, jak je obtížné někde sehnat suché ponožky, když máte durch boty mokré.
(durch je hovorově slovo skrz)
Po necelé hodině přestávky přišlo na řadu tvůrčí psaní s lektorem Mgr. Robertem Kostnerem. Zde jsme moc neprobírali, spíše společně diskutovali, abychom sami vlastně přišli na to, co je pro psaní nejlepší. Taková interaktivní hodina, předhazovali jsme si filmy, knížky a pohádky, rozebírali příběhy a ukázali si, na čem vlastně fungují a kde mají slabá místa. Na základě všech poznatků jsme na závěr ve skupinkách zkusili sepsat vlastní malou pohádku.
Byl to velmi zábavný a inspirativní kurz. Přiznám se, že celou cestu, co jsem jela domů, jsem si nemohla číst. Nešlo to. V hlavě mi to šrotovalo, na čem musím zapracovat, co mám zavést a zlepšit. Také jsem rozváděla víc práci nad svojí menší větší povídkou, která je (z velké části) jen v mé hlavě, čas dát ji tzv. na papír moc není. A proč? Protože se snažím denně vám přidávat příspěvky a další, ještě k tomu tvůrčí psaní je pro mne vyčerpávající.
Tak uvidíme, co budoucnost přinese.
A jak trávíte své prázdniny či dovolené vy?
