Máte rádi malé i velké bitvy na souši či na moři? Temné bratrstvo vám nabídne spleť osudů rozličných hrdinů, ve kterých si prostě musíte najít svého oblíbence. Tak hurá do zbraně proti temnotě a zlým pánům!
Příběh
Ocitáme se ve světě, ve kterém již bohové padli a jejich těla plná kouzla jsou postupně odtěžena pro potřeby mágů. Tři vládci bojující o zbylou moc, kteří nevěnují tolik pozornosti od blížící se hrozby objevujících se démonů a krakatonů. Mocenské boje, atentáty, velkolepé bitvy a mocná kouzla, to vše právě teď a tady probíhá.
A právě v této době se objevují zvláštní hrdinové včerejší i zítřejší, se svaly i s množstvím vychloubačných keců, kteří mají ovlivnit průběh všeho. Nezastaví je ani nepřátelé, ani zajetí či zranění. Boj je pro ně smyslem života.
Styl psaní
Velkolepá fantasy, ve které se to hemží lítajícími střevy a (těm šťastnějším) hlavami. Je to opravdu krvavý příběh s malými i velkými bitvami, kde se bojuje zbraněmi i kouzly. Sledujeme hned několik malých skupinek či postavy jednotlivě skrze barvité vykreslení situace.
Základem celého příběhu jsou vlastně rodinné vazby a rodinná historie, která vlastně ovlivňuje či ovlivnila dané postavy. V průběhu příběhu do všeho začneme postupně nahlížet a odkrývat děsivá tajemství, které si naši hrdinové i zlosynové nosí v sobě.
Dalším hlavním hybačem příběhu bylo, že postavy chodily z bodu A do bodu B, stala se zde bitka, z bodu B do bodu C, kde si opět zabojovaly. A takhle to bylo s každou dějovou linií, vlastně celý příběh o neustálém pobíhání sem a tam, což mi trochu vadilo. Chybělo tam nějak udržované napětí, gradace, přišlo mi to takové sušší.
Co mne překvapilo na závěr knihy, že byly mé dvě nejoblíbenější postavy nakonec přinuceny do vzájemného souboje na život a na smrt. Taková ta chvíle, kdy nechcete číst dál, protože nechcete vědět, kdo umře. Ale ono je to člověk od člověka, třeba si oblíbíte jiné postavy, těch je v příběhu opravdu nepřeberné množství.
Na druhou stranu zde byla jedna postava, kterou jsem neměla moc v oblibě. Tentokrát nebudu jmenovat ne kvůli spoileru, ale že ji na první pohled poznáte (až budete knihu číst). Opravdu protivný vychloubačný klučina, který tolikrát dostane „přes hubu“ a stejně dál dokáže hodiny mluvit o tom, jaký je hrdina a zachrání svět.
Obálka
Krásná lákavá obálka v temných až mrazivých barvách. Zaujala mne na první pohled, ačkoliv odstavec od Fanatasy Book Critic bych situovala spíše na zádní stranu knihy.
Úryvek
Světlo začalo slábnout. Během půlzvonu, než Tarn dorazil do průmyslové části známé jako Východní smola, vyrostly na obloze černé mraky a překryly zapadající slunce. Siluetu města, beztak už úplně zahalenou smogem, potáhly další vrstvou šedi. Uprostřed městských oslav byly kovářské výhně vyhaslé a bez života, ale z všeobecného veselí přitom pronikalo do této části Přístavu stínů jen pramálo. Východní smola byla ponuré, skomírající místo. Pro Tarna to byl domov.
Když mu kolenem projela ostrá bolest, proklel svou chromou nohu. Škubl sebou a uklouzl na podezřelé kaluži.
K jeho uším dolehl krutý smích jakéhosi chlapce. „Viděls to, Tomazi? Ten vypasenej hajzl se málem vymáchal ve tvejch chcankách!“– strana 11
Hodnocení knihy
Kniha je psána nádherným jazykem, který jsem si opravdu užívala. Ačkoliv mnohokrát autor zabrousí do brutálnějších scén, i přesto je v tom určité kouzlo. Ovšem pokud jste zarytí snílci, kteří kolem sebe nenechají lítat hromadu střev, tak se do knihy nepouštějte. Možná by to chtělo dodat více napětí, dynamiky a ne neustále všechny postavy pořád někam vodit, aby tam někoho zabily a tak pořád dokolečka.
Závěrečné shrnutí
Fotografie obálek pochází z goodreads.com.
