O víkendu se opět soustředila pozornost na industriální Ostravu, která svým netradičním vzhledem láká spisovatele a umělce ze všech koutů naší republiky. Tentokrát ale lákadlem bylo něco většího, con zaštiťující celou fantastiku v jejím nejširším zaměření.
Teprve druhý ročník této akce se konal minulý víkend v Trojhalí Nové Karoliny a nabízel návštěvníkům spoustu aktivit. Kromě takové Star Wars výstavy modelů lodí a postav od polské skupiny Yavin (a to poprvé v ČR) jste mohli zabrousit i deskoherního koutku vyzkoušet si nějakou novou deskovku nebo se zabavit v koutu centra Hornik. Dům rytířských ctností si připravil pro návštěvníky spoustu variant sebeobrany a manipulace s mečem nebo třeba holí. Na své si přišli fanoušci Star Wars, Star Treku nebo Harryho Pottera v určených mini koutcích se svými programy, kvízy a aktivitami. Svůj mini program si připravil i HorrorCon, kromě besed čekalo milovníky strachu také promítání filmů.
V sobotu jsem posbírala velké množství tipů na knižní tituly a to především od Honzy Kohoutka, který se pustil na své přednášce do dystopických světů. Padaly nejen nové tituly jako Cesta nebo Dárce, ale také klasiky jako 1984, Konec civilizace či 451°Fahrenheita. Rozvykládala se také Františka Vrbenská na téma Lidstvo proti všem se zajímavými tipy na knihy i filmy, jako je třeba Život, Bird Box nebo Tiché místo. Nakoukla jsem také na besedu s Janem Hamouzem, který představil svoji novou knižní fantasy sérii Ptačí srdce, jehož první díl Poloviční král vypráví příběh krále, piráta a kovářovi dcery, které spojuje blížící se temný osud z cizích krajů.
Od přednášek jsem si dala chvilku pauzu, když jsem šla nakouknout na steampunkový/viktoriánský piknik. Ten se ale kvůli vysokým teplotám nakonec z trávníku přesunul za budovu na beton, ale hlavně do stínu. Všem to náramně slušelo a propracovali na sobě mnohdy opravdu detaily či přinesli rozkladatelná křídla, která mě okouzlila. Pak jsem ještě nakoukla na ukázku parních strojů, dorazil totiž Parní Experiment se svojí parní show, na které rozpohyboval miniatury parních strojů navržených napříč historií.
Pak jsem se ovšem zašla opět zaposlouchat do povídání přednášejících. Na řadu se totiž dostal český stempunk v podání Martiny Bellovičové, spousta knižních tipů jako třeba moje oblíbená Lady mechanika či třeba tipy na česká steampunková místa jako je Kovozoo nebo pražská kavárna Cross Café, která vás přivítá působivou bránou jako by ze šrotu. Na besedu navázal Martin Šust z nakladatelství Argo, který se rozhodl všem ukázat, jak vzniká kniha, ale hlavně, jak je to nákladná záležitost a s čím vším musejí nakladatelství kalkulovat, při zvažování vydání titulu. Mimo jiné také zmínil, že mnohdy ostře sledované a utajované tituly jako Hra o trůny, nemohou vycházet v překladu souběžně jako originál v zahraničí, neboť jej české nakladatelství dostává těsně před vydáním nebo při vydání originálu kvůli zamezení úniků. Také osvětlil funkci třeba takových Levných knih, nakladatelství si totiž na titul kupuje práva na 5 let a pokud je neprodlouží, nesmí již svoji knihu dále prodávat a je potřeba celý náklad zlikvidovat. Aby se tomu zamezilo, snaží se tito tituly s téměř vypršenou lhůtou vkládat do Levných knih, aby se nemusely knihy nákladně ničit.
Pak jsem se ještě zapovídala s Františkou Vrbenskou a dobře jsem udělala. Užuž jsem totiž chtěla odejít, ale ona mne upozornila na přednášku Bohdana Bobokinga, který se pustil do představení života Julese Verna, který za svůj život napsal neuvěřitelných 54 titulů. Prý měl se svým nakladatelem uzavřenou dosti nevýhodnou až vydřidušskou smlouvu ohledně své odměny a hlavně musel produkovat 3 knihy za rok. I přesto se mu povedlo na psaní neuvěřitelně zbohatnou.
Závěr sobotního dne se pak nesl v duchu zombie a apokalypsy. Po celý den pracovaly šikovné maskérky na nalíčení některých návštěvníků do podoby nemrtvých. V sedm hodin totiž odstartoval ostravský Zombiewalk, který se pomalu šoural napříč Ostravou. Já je ale nakonec jen doprovodila k tramvajím u Karoliny a odjela domů přeplněná zážitky.
Vůbec netuším, kde všichni brali čas na doprovodný program, protože i během druhého dne mne zaujala jedna přednáška za druhou. Hned po ránu jsem zakotvila v pohodlných vacích na scéně 1, kde odstartovala sérii přednášek Julie Nováková s tématem Moderní česká fantastika ve světě, kde odprezentovala všechny jazyky, sbírky povídek a samostatné tituly, které vyšly v zahraničí. Není jich opravdu málo, sama je velmi aktivní a společně s Lucií Lukačovičovou se jí daří úspěšně vydávat povídky v zahraničních magazínech. Ovšem celá přednáška byla směřována spíše na aktivní autory, kteří přemýšlí o vydávání v zahraničí, aby viděli, jaké mají možnosti a jak se v zahraničí postupuje. Ihned poté přišla na řadu beseda s cosplayery a steampunkery se spoustou zajímavých dotazů ohledně začátků, skladování kostýmů (které mají úplně všude) nebo třeba náhled rodiny. Na besedu byla přizvána také Haylin jakožto zahraniční (slovenská) cosplayerka, ale jak se ukázalo, úzce spolupracuje s českou komunitou a ráda poradí a pomůže, kde je potřeba.
Po obědě jsem upalovala na přednášku Vladimíra Chvátila, který se věnuje tvorbě deskových her a má na svém kontě i třeba v poslední době velmi oblíbenou deskovku Krycí jména. Měl se rozpovídat o tom, jak vzniká taková desková hra, ale spíše se zaměřil na informování toho, že není nejdůležitější nápad, ale hlavně dotáhnutí ho do konce a že spousta nápadů v dnešní době již není originálních a vydavatelných, ačkoliv tvůrce hru propracuje. Na řadu přišel Pavel Bareš, který se měl rozpovídat o druhém dílu Projektu Kronos, který mu poměrně nedávno vyšel. Přiznám se, že na jeho besedy ráda chodím, opravdu velmi dobře umí promlouvat k davům, je to na jednu stranu také komik, podělil se hned o několik historek ze života spisovatele a publikum zaujal a zapojil.
Na pódium nastoupila také Tereza Matoušková, která se pustila do přednášky o tom, jak se (ne)píše fantasy sága, jak vlastně začínala, co se jí vyplatilo a co dokáže nalákat nové čtenáře dnes. Pořizovala také záznam z této přednášky, tak jej a spoustu dalších se zajímavými tématy můžete najít na jejím Youtube kanále Tereza Matoušková. Na ni navazoval také literární workshop, kde jsme si každý nalosovali tři záporné vlastnosti postavy a měli jsme o ní napsat drobný úvod, scénku zobrazující tyto vlastnosti. Pokud máte o literární workshopy zájem, jistě vás bude zajímat, že Tereza Matoušková je pořádá každý měsíc v Brně a v Praze. Ostrava je prozatím jen promýšlena, muselo by se zajistit místo, ale Terka o tom již uvažuje.
Jelikož se nyní díky vzdálenosti a našemu rozutíkání se po světě vídáme jen na Světě knihy, tak jsem s Terkou ještě poseděla, popovídala si o životě, novinkách, současné spisovatelské situaci a nakladatelstvích. Prostě fajn strávený čas, než se musela vydat do té výhně na vlak směr Praha.
A to byla celá Fantastická Ostrava, jak jsme ji stihla proběhnout já. Zajímavých témat bylo opravdu mnoho, mrzí mne, že jsem si nenašla více času na doprovodný program, protože všechno to vypadalo moc lákavě. Možná do příště by to chtělo nějaký obraceč času nebo jakýkoliv stroj času, abych si to dokázala užít opravdu všechno bez omezení, třeba takový retro herní koutek s PC a konzolovými hrami.
Byli jste tam také?
Copak jste si nenechali ujít a co podle vás bylo to nejlepší z programu?
