Jak vlastně bylo stvořeno lidstvo? Je dar života od Boha a lidé by se tedy měli obávat ďábla? Nebo je vlastně lidstvo takový menší pokus mimozemské civilizace? Ať tak nebo tak, někomu jsme se znelíbili a začal nám kazit mysl.
Příběh
Vše začíná ve chvíli, kdy je na pláži objeveno podivné monstrum, které kolem sebe rozprostře jedovatý mrak. Vlastně ne, příběh našeho hlavního hrdiny začíná v jeho běžný pracovní den, který naruší zvláštní úkaz – signál.
Od té chvíle jakoby stoupl počet sebevražd, lidem se zdají děsivé noční můry a dokonce i během dne zažívají halucinace. Odpověď na vše je ukryta v kráteru, odkud podivný signál vychází. Ovšem Altman není jediný, koho upoutá pozornost tajemného objektu.
Spouští se zběsilá honba za pravdou. Kdo za tím stojí, je to ďábel, jak věří někteří domorodci, nebo se jedná o mimozemskou civilizaci? Každopádně někdo si krutě s lidstvem zahrává.
Styl psaní
Kniha navazuje na slavnou hru, které vytváří jakýsi nástin počátku všech událostí. Uvítá ji tedy jak znalec, tak neznalec světa Dead Space, který se mimo jiné dostal i do filmu a na strany komiksu. Kniha je totiž jakýmsi úvodem, se vším čtenáře seznamuje.
Postupné budování jak příběhu, tak atmosféry. Jemné mrazení při stále se zhoršující situaci, eskalaci konání mnoha lidí a překvapujících odhaleních. Ovšem vše směřuje do situace, po které jistě každý čtenář-hráč touží.
Kniha obsahuje spoustu pasáží s agresí, smrtí, mrzačení a rozličných mutací. Už od svého počátku kniha vlastně dává ochutnávku, jaká bude.
Co mne na knize zamrzelo, byla závěrečná část příběhu, kde náš hlavní hrdina působil nepřemožitelně, nereálně – hlavně díky tomu, že byl vědec a ne cvičený voják. I přes tuhle drobnou vadu na kráse je přeci jen potřeba si říct, že takováto situace potřebuje své nepřemožitelné hrdiny.
Obálka
Když jsme se při čtení knihy průběžně zamýšlela nad obálkou, stále jsem uvažovala, kdo to je a zda je to nějaká poslední kapitola, nějaké obětování. Když se dívám na název knihy Mučedník, který je trefně umístěn nad mužem, je to prostě moje první myšlenka. Až při dočtení knihy si uvědomuji, ke které scéně se nakonec vztahuje a nepřipadá mi tak vhodnou volbou pro obálku.
I přesto přitáhne pozornost svého budoucího čtenáře a je krásně zpracována.
Ukázka
Jak se k tomu blížil, byla Chava víc a víc nervózní. Nebyla to ryba nebo něco podobného. Nebyla to mořská želva, pes nebo jaguár. Napadlo ho, že by to mohla být opice, ale na opici to bylo příliš velké. Pokřižoval se a kvůli ochraně zkřížil dva prsty, ale postupoval dál.
Přestože to neviděl jasně, slyšel, jak to dýchá. Vydávalo to zvláštní chrčivé zvuky, jako když se někdo snaží vykašlat kus jídla, co mu uvízl v krku. Narazila do toho vlna a chrčení na okamžik ustalo. Stvoření pohltila voda a pěna. Pak se voda stáhla a zanechala to funící v mokrém písku. Otřáslo se to a vystrčilo jeho směrem něco jako hlavu.– strana 13, kapitola 3
Hodnocení knihy
Kniha se mi četla dobře a já tak proplula všemi překvapivými událostmi a spojitostmi poměrně rychle. Výborně vystavěná atmosféra a napětí, čtenář musí být neustále na pozoru, protože přibývají nové informace, které začínají vykreslovat, co se vlastně děje. Příběh drsnějšího charakteru, ovšem už z hororového zařazení knihy je jasné, že to nebude procházka rájem. Vychutnání závěrečné části mi mírně překazila Altmanova nepřemožitelnost.
Závěrečné shrnutí
Fotografie obálky převzata z goodreads.com.
