Řecko: Palác Knóssos, místo, kde staré báje ožívají

Vždycky jsem zbožňovala tehdejší velkolepé národy a prožívala jejich mýty, náboženství a kulturu. Není tedy divu, že při návštěvě Kréty jsem si nemohla nechat ujít navštívení paláce Knóssos, kde řádil krvelačný Minotaurus.

Knóssos tehdy…

Přenesme se o 2000 let př. n. l., kdy na ostrově Kréta vzkvétala mínojská civilizace. Právě za této doby na malém ostrově vyrostly nádherné paláce jako je Knóssos, Malia, Faistos či Kató Zakros. Pro mínojskou kulturu bylo typické hrnčířství, krásné zdobené nádoby, díky nimž a námořnictví se dařilo zemi navazovat obchodní styky. Jelikož se jedná o dobu bronzovou, nesmím zapomenout ani výrobu bronzu či kovotepectví. Tato významná říše i přes své znalosti a úspěšnost zanikla a dodnes se vedou dohady, kdo nebo co je tomu na vině. Na ostrově totiž řádí různé přírodní katastrofy a i rozličné národy si nárokují tuto zemi.

Právě Knóssos byl hlavním a největším palácem, sídlem krále Mínoa, odkud se spravovala celá země. Pokud si dobře ze školy vzpomínáte, podle bájí zde pod palácem byl ukryt labyrint, ve kterém řádilo tajemné monstrum zvané Minotaurus. A jak to tak bývá, na každém mýtu je zrnko pravdy. Palác Knóssos je stavěn takovým způsobem, že se jedná o jedno velké bludiště, chodby se různě stáčí, místnosti nemají svůj systém. Dovnitř se pak muselo vcházet přes jediný vchod hlídaný vojáky. Pokud chtěl útočník napadnout toto sídlo, jeho osudem bylo ztracení se ve zdejších chodbách, kde ho nakonec znalá hlídka našla a odstranila. Palác na rozloze 20.000 m² tak byl pastí pro každého nepřítele.

 

 

Jak vzniknul Minotaurus aneb za všechno může bílý býk
Pro Řecko jsou zdejší báje a pověsti o bozích opravdu významném a prolínají se s každým místem. To samé je i s palácem Knóssos.

Celá báje začíná u zrození boha Dia právě na Krétě. Na ostrov se vrátil také jednou s obětí své vášně, Europou, kterou lstí unesl. Proměnil se totiž v bílého krotkého býka, kterého si nebohá dívka oblíbila, až na něj jednoho dne usedla a její osud byl zpečetěn. Na Krétě mu povila tři statné syny a byla provdána za krétského krále, aby synové mohli zdědit tohle království. Ale jak to tak bývá, tři princové nikdy nedělají dobrotu, protože všichni chtějí vládnout, a tak jeden z nich – Mínos, požádal bohy o radu, kdo tedy má být vyvoleným vládcem.

Jeho slova vyslyšel Poseidon, který z moře povolal nádherného bílého býka, kterého poručil bratřím zabít. Mínos ale tohle statné zvíře obdivoval a nemohl se dopustit toho zlého činu, pokusil se tedy o podvod a zabil jiného býka.

Bohové ovšem nejsou hloupí a na Mínoa padla jejich zloba. Jeho manželku Pasifae přepadla k bílému býkovi vášeň a počala s ním monstrum živící se lidským masem – člověka s býčí hlavou, Minotaura. Mínos tak nechal povolat Daidala, jemuž zadal stavbu spletitého bludiště v Knóssu, do kterého by tohoto netvora ukryl a kam mu byly poté posílány lidské oběti.

Socha Dia proměnného v býká a unesené Europy u městečka Agios Nikolaos

… a Knóssos dnes

Heinrich Schliemann je objevitelem legendární Tróji či Mykén. Později pracoval i na nalezení paláců na Krétě, ale bohužel zemřel dříve, než mohl své dílo dokončit. Místo tak bylo odkoupeno Angličanem Arthurem Evansem v roce 1900 a vykopán neuvěřitelný palác. Otázkou je, zda byl tento archeolog pro místo objevitelem či devastátorem. Již ve dvacátém století zde při vykopávkách začaly práce, které betonovaly chodníky, bez úcty opravovaly, co se dalo a pokračuje se zde dodnes.

Už to nejsou jen opravy, ale celé části paláce jsou dostavovány podle archeologických informací. Na jednu stranu si tak můžete představit, jak to tehdy vypadalo, protože se neprocházíte pouze mezi půdorysy tehdejší monstrózní budovy. Na druhou stranu je tento zásah do jedinečné a neopakovatelné památky opravdu nutný? Jen bych ještě chtěla zmínit, že kromě dostavovaných zdí se zde nachází také dokreslené fresky, abyste si mohli představit tehdejší barevnost a hravost zdejších prostorů.

 

   

 

Hurá do muzea!

Pokud chcete vidět na vlastní oči dochované fresky, nádoby, sošky a další předměty objevené ve zdejších mínojských palácích, doporučuji navštívit asi 5 km vzdálené Archeologické muzeum v Heraklionu. Vše je příjemně popsáno v angličtině a naleznete zde samozřejmě pozůstatky z rozličných období Kréty.

V muzeu se nachází mnoho zajímavost z mínojské kultury. Třeba kulatá destička s písmem, které již nikde jinde nebylo nalezeno a tak nemohlo být nikdy také rozluštěno. Nebo třeba také freska, která zaznamenává pravidelný rituál, na kterém dvě dívky drží býka a mladík jej přeskakuje. Mimochodem, věděli jste, že pro mínojské fresky je typické, že muži jsou hnědí, ženy bílé a zvířata modrá? Ačkoliv pokud budete pátrat pečlivě, objevíte pár výjimek.

Muzeum doporučuji navštívit také z toho důvody, že zde naleznete dřevěnou miniaturu, rekonstrukci paláce Knóssos, který na jedné straně svažující se z kopce měl dokonce úctyhodných pět pater. Pokud si procházku muzea naplánujete ještě před palácem Knóssos, možná uděláte lépe, neboť se dozvíte spoustu ze zdejší zvyklostí a budete si moci lépe představit zdejší fungování v paláci.

 

   

 

Důležité informace před návštěvou

Vstupné Archeologické muzeum
Plné: €10
Zlevněné: €5

Vstupné Palác Knóssos
Plné: €15
Zlevněné: €8

Je možné si zakoupit také speciální vstupenku, která zahrnuje vstup jak do Heraklionského arechologického muzea, tak do paláce Knóssos. Tato vstupenka má platnost 3 dny.
Plné: €16
Zlevněné: €8

Otevírací hodiny Archeologické muzeum
Listopad – duben: pondělí 11:00-16:00, úterý, neděle a svátky 08:00-16:00
Květen – říjen: pondělí-neděle 08:00-20:00

Otevírací hodiny Palác Knóssos
Listopad – březen: denně 08:00-15:00
Duben a září: denně 08:00-18:00
Květen – srpen: denně 08:00-20:00
Říjen: denně 08:00-19:00

Archeologické muzeum je plně klimatizované, takže se nebojte sem zamířit kdykoliv i během poledních hodin. Fotografování bez blesku je povoleno a nezpoplatněno. Na některých místech je omezeno, ovšem lze identifikovat dle umístěných cedulek.

Naopak palác Knóssos je betonová plocha na vrcholu, praží sem slunce. Rozhodně nedoporučuji přes největší horko přes poledne. Vyjděte s pokrývkou hlavy a zásobou vody, je zde málo místa na schování. Doporučuji si sehnat také průvodce, lze to přes internet, ale i na místě. Cenově bohužel neporadím, nabídky se liší a my jsme měli průvodce zajištěného v hotelu.

 

Ohlédnutí za návštěvou

Příjemný den strávený v bájné minulosti jedné velmi zajímavé a vzkvétající kultury. V místech, kde znovu ožívají dávné báje o bozích, láskách a netvorech. Za mne jsem si tento komplexní náhled opravdu užila, jen mne mrzí, v jakém stavu je palác Knóssos dnes, jak moc je do něj zasahováno a kolik toho je vystavěno. Pokud chcete vidět skutečné pozůstatky tehdejších paláců, zkuste zamířit na Maliu, Faistos či Kató Zakros, kde by vše mělo být v původním stavu a bez zásahu moderní doby. Na druhou stranu vím, že např. můj přítel uvítal dostavby, aby si mohl lépe představit tehdejší vzhled paláce a tyto změny uvítal.

2 Komentáře
    • Dragell
      Dragell says:

      Jaj, to je škoda, ale všude se dá něco vidět, třeba začít zkusit jezdit po České republice, tady je také spousta zajímavých památek 🙂

      Odpovědět

Komentovat

Přidejte se do diskuze.
Jsem ráda za každý komentář!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.