Martin Surovec – Sabagiro už ne! | Kolem Černého moře a zpátky ve staré Škodě Forman

Kolik z nás je dost odvážných na to, aby prostě nasedli do auta a vydali se na cestu po světě? Pokud si raději uvaříte čaj a zavrtáte se v tyhle podzimní dny do deky s knihou v ruce, pořád máte možnost procestovat svět tak trochu jinak. Třeba na takovou cestu kolem Černého moře vás může vzít Martin Surovec se svojí novou knihou Sabagiro už ne!

Martin Surovec – Sabagiro už ne!

První vydání: 2019

Martin Surovec je vášnivý cestovatel, který se nebojí výzev zemí celého světa. Jedna z jeho delších cest byla kolem Černého moře a právě o tomto dobrodružství se rozhodl podělit s ostatními. Jeho zážitky čekaly po čtyři roky, než byly sepsány, ale nyní si už vše můžete přečíst na stranách knihy Sabagiro už ne!

Tak tohle dobrodružství začalo zcela náhodně a s riskantními plány. To bylo tak, když se dva kamarádi dohodli nad pivem, že se teda vydají na delší dovolenou směrem na východ. Aby toho nebylo málo, přibrali třetího cestovatele, kterého si našli po internetu a pro svou výpravu si pořídili třiadvacetiletou Škodu Forman.

A není to jen staré auto, které jim přinese neočekávané okamžiky a otestuje ruce automechaniků mnoha zemí, ale především odlišné systémy daných zemí a přístup k turistům. Rusko, Gruzie, Arménie a spousta dalších zemí po cestě kolem Černého moře se stanou zatěžkávací zkouškou pro mladé dobrodruhy, kteří chtějí poznat svět.

Ukázka z knihy

Po prvním noclehu pod širákem na Ukrajině můžeme s klidným svědomím prohlásit, že je v zemi bezpečno – alespoň kousek za hranicí. Jsme živí a zdraví. Proč bychom také měli být mrtví a nemocní tady na kraji, že jo? Ale člověk si pod pojmem Ukrajina představí ledacos… Přinejmenším dokud ji nepoctí svou návštěvou. Každopádně spaní pod hvězdami v Čečensku nebo Severní Osetii bude jistě kapku divočejší. Pobyt v hotelech a dalších podobných zařízeních rozhodně nepřipadá v úvahu, jedeme přece na dobrodružnou výpravu.
První zastávku na Ukrajině, pokud tedy nepočítám dnešní nocleh, představuje město Lvov. V centru nás láká vysoká věž, ze které musí být parádní výhled. Neváháme ani vteřinu a vydáváme se nahoru. Od určité výšky nad zemí asi každého člověka napadne, jestli dřevěné schody nemají už nejlepší léta za sebou a jestli opravdu udrží tolik živé hmoty. Ale při pohledu na zástupy bezstarostných turistů vesele šplhajících k vrcholu nemáme větší problém stavebnímu materiálu důvěřovat. Cítíme se podobně jako cestující na Titanicu – takové množství lidí tady přece umřít nemůže. Čtrnáctý duben roku 1912 se dnes naštěstí neopakuje.

Začtěte se více do knihy Sabagiro už ne!

Společně s našimi dobrodruhy se dostaneme do zemí na východ od nás, které jsou tak blízko a přitom tak jiné. Díky jejich low-cost cestování máme hlavně možnost zažít několik netradičních setkání a zážitků. Co byste dělali vy, kdybyste se chystali spát a kus od vás ve tmě se začalo střílet? A co zvířecí návštěvy při spaní v přírodě, nevadily by vám? Právě díky jejich přespávání pod širým nebem zažijeme mnohé tváře těchto zemí, které by jinak mohly zůstat skryty.

Kromě přesunu v autě, který dokáže být občas velmi dobrodružný, se dostáváme také k samotným cílům této dobrodružné výpravy – k různým památkám. O některých z nich se autor velmi rozepisuje, takže si živě dokážeme představit, jaké to tady je. Jindy zanechává jen zmínku, protože těmto cestovatelům zrovna nevoní památky, které jsou navštěvovány masami turistů. O to více potěší, když se zrovna dostanou k památce opomíjené či náhodně po cestě objevené, kterou společně prozkoumávají a o všem se na stranách knihy podělí.

Já sama se divím, že našli odvahu se povozit ve starých zrezivělých gruzínských lanovkách v hornickém městě Čiatura, které tady slouží už snad 70 let. Jenže právě díky nim získává kniha svůj jedinečný název, který si jistě lehce zapamatujete – Sabagiro už ne, protože jednou to opravdu stačilo.

Co se týče památek, občas mi zde kromě popisu chybí také nějaká historie daného objektu, proč ji zařadili do svého plánu. Určitě by nevadilo daným místům věnovat více pozornosti v textu. Stejně tak mi třeba chybělo nějaké to ochutnávání místních jídel, když už se rozhodli na tak dlouhou cestu přes desítku zemí, kde se ty chutě musejí měnit a bylo by zajímavé je porovnat. I tak zde jídlo a pití dostane své malé místo, ale menší než třeba oprava samotného dopravního prostředku.

Jenže low-cost cestování nemusí vždy být tou nejlepší volbou, občas připlatit si znamená větší pohodlí. O tom se přesvědčí Martin se svými přáteli, když pořídí za pár korun auto, které patří spíše na vrakoviště. Také během svých cest stráví dost času v různých opravnách a to teprve nastává dobrodružství, když je potřeba najít starou součástku do auta, které tady není obvyklé. A možná právě díky tomu dostáváme svědectví o šikovnosti zdejších mechaniků.

Fotografie v knize jsou spíše osobního dokumentovacího rázů, občas lehce neostré. Spíše bych je řadila do domácího alba, ale atmosféru vám dokáží vykreslit. A je výborné, že na fotografiích nejsou jen památky, ale i věci (ne)všedního dne a neočekávaná setkání. Vždyť tohle není žádný průvodce na cestu, aby zde byly jen památky, ale ukazuje mnohem více za hranice poznávání běžného turisty.

Kniha vyšla nyní v září také v elektronické podobě navíc s upravenými fotografiemi, takže si je budete moci užít v lepší kvalitě.

Slovo závěrem

Malý cestopis, který vás provede kolem Černého moře, kde se kultury jednotlivých zemí dokážou tak moc lišit. Tři odvážní hoši se na tuto cestu vydali starou Škodou Forman, která se jim také samotná stala zábavou a starostí nemála dní. Ačkoliv je cestopis stručnější, občas postrádám nějaké bližší historické info o místě, zážitky všedních dnů v těchto zemích vše vyváží. Fotografie jsou spíše domácího dokumentárního rázu.

Moje hodnocení: 5/10

 


Zajímavé odkazy

Kde knihu koupit: martinsurovec.cz eshop
Webová stránka autora: martinsurovec.cz

Autor: Martin Surovec
Název: Sabagiro už ne!
Počet stran: 136
Vazba: Pevná
Nakladatelství: Klika
Rok vydání: 2019

0 Komentáře

Komentovat

Přidejte se do diskuze.
Jsem ráda za každý komentář!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *