Martin Koláček – Slavíček z Letné a ptačí lidé z Jupiteru

Představte si dobu, kdy neexistují žádné moderní vymoženosti, létající stroje jsou jen v hlavách vědců a Evropě vládne křesťanství, které je nad vědou. Jenže co když se najednou tam nahoře na hvězdném nebi něco změní. Najdou vědci cestu, jak vzlétnou ze země a prozkoumat vesmír?

Příběh

Vydejme se společně do 14. století, do Evropy mezi věřící a sledujme kroky velmi vynalézavého chlapce Slavíčka, kterého pod svá ochranná křídla vzal biskup Volek. Slavíček přemýšlí o tom, jak by bylo možné dostat se na ostatní planety, do vesmíru a možná ještě dál. Tedy především na Jupiter, který záhadně potemněl a nikdo to nedokáže vysvětlit. Je to jedno z božích varování nebo se děje něco jiného? Vždyť to by se mělo prozkoumat!

A právě to se stane problémem, neboť na velké vědecké poradě je jeho návrh zamítnut. Kromě toho, že je to podle všech nemožné, také není vhodné snažit se povyšovat na dílo boží a vznést se do nebes, neboť by pak lidstvo čekal boží trest. Jenže Slavíček je odvážný a vědci seskupující se v tajnosti kolem něj jsou lačni po úspěchu a velkém průlomu.

Styl psaní

Ačkoliv při vyslovení žánru sci-fi si nejspíše představíte dalekou budoucnost, moderní technologie a vesmírné lodě plující napříč galaxií, tahle kniha všechno tohle odsunuje do pozadí a vybírá si pro svůj příběh velmi netradiční prostředí. Může se vůbec odehrávat sci-fi román ve 14. století v Evropě, kdy autor vychází z tehdejších znalostí a víry?

I přesto, že od sci-fi očekáváte dominanci vědy, hlavní myšlenka knihy se nese v duchu teologie. Autor nás přenáší o několik století zpět do křesťanské atmosféry, kde papež je pomyslnou hlavou Evropy. Hlavní motivem děje je pak jistě hřích, který se překvapivě prolíná celým příběhem a stává se jeho důležitou součástí. Už od začátku slyšíme z úst moudrých mužů hodně přirovnání a zamýšlení se nad tím, co je a není hřích a co je tím nejhorším hříchem.

Kromě náboženství je zde ale také důležitá věda. Tyto dva až tak velmi rozdílné obory se v této knize prolínají a nepotřebují hledat vedle sebe místo, jedno vedle druhého funguje. Tedy do té doby, než se snažíte dostat do míst, kde žijí jen andělé, s kterými by se člověk neměl snažit dostat na stejnou úroveň. Kniha nás vtahuje také do tajů astronomie a jejího vnímání vesmíru v této době – všechny planety včetně slunce obíhají Zemi a to ve svých určitých sférách, které drží planety, jsou jedinečné a pro danou planetu charakteristické.

Možná si teď říkáte, že to musí být asi kniha, v které se vlastně moc neuděje – všechno to náboženství a dumání nad sestrojení létajícího stroje, ale opak je pravdou. Autor dokáže ze všeho vykřesat nějakou akci, třebas takové loupežníky při cestě do Prahy. A to je jen jedna z chvilek, které vás překvapí a protkávají přemýšlivý příběh něčím vzrušujícím.

A kromě té velmi vhodně obohacující akce se samozřejmě dočkáme i nějaké té romantiky. Přeci jen, Slavíček je v mladických letech, a tak není divu, že pro nějakou tu dívku zahoří láskou. A jako každý nezkušený hoch, si bude počínat, jak nejlépe bude ne/umět. To už je jen takový drobný sladký doplněk ve velmi příjemném a originálním příběhu.

V závěru knihy naleznete základní informace o tehdejším astrologickém systému, zkoumání planet a víry člověka v to, co je okolo. Vše tehdy totiž vycházelo z vědění, že Země vůči ostatním hvězdám stojí na místě a tak se vlastně všechny planety včetně slunce otáčejí kolem ní a fungují v jakýchsi svých vlastních sférách, ve kterých jsou připoutány. Autor zde vystihuje informace z dob, kdy se tento systém začal podle pozorování pomalu vyvracet, až se přešlo k dnešnímu vědění o vesmíru a sluneční soustavě.

Kromě toho vás do tehdejší doby přenesou drobné obrázky uvozující kapitoly, které zobrazují města, lidi, ale i vesmír v dobových vyobrazeních. V knize se také nachází pro zpestření a přiblížení odborné či zastaralé výrazy.

Obálka

Přiznám se, že obálka je taková zvláštní, přitahuje pozornost, taková mystická, prolíná náboženství s vědou a přesto nezachycuje žádný moment v knize či konkrétní osobu, pouze se snaží navodit atmosféru.

Ukázka

Biskup se nenechal odradit: „Jsem přesvědčen, že je v lidských silách se vydat téměř až ke sféře hvězd.“
„Biskupe Volku,“ oslovil mluvčího Bryennios, „dali jsme ti slovo v upřímné víře, že nám zde předneseš teologické či vědecké důkazy, ne bláhové představy.“
„Rád vás přesvědčím argumenty,“ odvětil biskup, „dovolíte-li, abych přizval k disputačnímu stolu Slavíčka z Letné.“
„Slavíčka z Letné?“ divil se Orologio, dívajíce se do seznamu pozvaných, „kdo to je? Neslyšel jsem o žádném vzdělanci toho jména.“
„Není to vlastně vzdělanec,“ připustil Volek, „je to podruh z mé diecéze.“
„Podruh?“ rozkřičel se Giovanni da Casale, „kdybychom přizvali lecjakého podruha, mohli jsme rovnou disputovat na náměstích!“

– 1. kapitola: Disputace

Hodnocení knihy

Velmi originální , přemýšlivý příběh, který nás zavede do 14. století a k stavbě létajícího stroje, aby se lidé mohli podívat na další planety. Plánování stroje a jeho sestrojení není jednoduché, a to nejen proto, že vás nahání církev. Ale znáte to, letět musí – třeba dolů, když jej spustíte ze skály. Kniha je příjemnou změnou v originálním prostředí a době (za které má ode mne velké plus) a jistě potěší milovníky historie, kteří chtějí zažít sci-fi ve velmi netradiční rovině.

Moje hodnocení: 8/10

Závěrečné shrnutí

Autor: Martin Koláček
Název: Slavíček z Letné a ptačí lidé z Jupiteru
Žánr: Sci-fi, dobrodružné, historické
Počet stran: 260
Nakladatelství: Martin Koláček – E-knihy jedou
Rok vydání: 2018
Moje hodnocení: 8/10

Fotografie obálky převzaty z martin-kolacek.cz.

0 Komentáře

Komentovat

Přidejte se do diskuze.
Jsem ráda za každý komentář!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.