Kevin Hearne - Prohnaný

Kevin Hearne – Prohnaný

Jak si prastarý druid čerpající svoji sílu ze země poradí v dnešní době se svými odvěkými nepřáteli? Ačkoliv je ukrytý daleko od své vlasti v jednom malém knihkupectví, už dál utíkat nechce a rozhodne se postavit svému osudu.

Příběh

Kdopak tenhle Atticus O’Sullivan vlastně je? Věnuje se podivným okultním vědám v tom jeho zvláštním knihkupectví, ale na to vše je přeci jen od pohledu příliš mladý. Když se Attika někdo zeptá, kolik mu je let, odpověď je prostá – 21. Což o to, že ne let, ale století, když stále vypadá stejně mladě. Společnost tomuhle druidovi ukrývajícímu se v Arizoně dělá irský vlkodav, který je Attikově po boku ať již při lovu nebo při drobných škodolibých radostech.

A jak to tak bývá, čím jste starší, tím je větší pravděpodobnost, že se vám povede nadělat si pár nepřátel. Co je na tom, že nejsou vždy jen z tohoto světa? Právě proto Arizona a malé knihkupectví, které ukryje (alespoň na nějakou dobu) Attika a odcizený meč Fragarach, po kterém jeden keltský bůh zoufale pátrá.

Styl psaní

Krátké svižné urban fantasy, které zakládá na světě, ve kterém jsou všechna náboženství reálná a všichni bohové existují. A samozřejmě i různé smrtky a posmrtné životy. Kromě bohů, prazvláštních bytostí či podivného souseda se tak setkáme třeba i s právnickou firmou vedenou vlkodlakem a upírem.

Příběh je postaven na velmi jednoduché zápletce, byl odcizen meč, který chce jeho vlastník zpět. Jelikož se jedná o boha, posílá na svého nepřítele spousty podřízených stvoření a snaží se mu zničit život i všelijakými intrikami. Ono celkově žádný bůh v knize nehraje čistou hru a jde si čistě za svým vlastním ziskem.

Když jsme u toho zisku, kromě spousty potyček (a krve) má Atticus co do činění s chtivými bohyněmi, které ne vždy odejdou oblečené. V tomto případě ovšem jen kniha decentně naznačí.

Jak tedy z předchozích řádků vyplývá, kniha je oddechového rázu a staví tedy především na jiné věci – humoru. Příběh je prošpikován mnoha vtipnými hláškami, narážkami. Zvláštní šmrnc mu pak dodávají myšlenkové rozhovory mezi Attikem a jeho psem Oberonem.

Obálka

Kevin Hearne - Prohnaný

Proč mám takový dojem, že obálka záměrně cílí na ženské publikum? A ono to opravdu funguje. Obálka se drží až na drobné výjimky všech světových vydání a můj pohled rozhodně přitáhla.

Ukázka

„Díky, že jste zkrotila Emily. Vážně si toho cením,“ řekl jsem. „A rád jsem vás poznal.“
„Přeju pěkný den,“ opáčila. Očividně mě nepoznala tak ráda jako já ji. Odešla, ale předtím si ještě přehodila tu přepychovou hřívu přes rudé rameno. Vypadala upjatě, důstojně, polsky a čarokrásně.
<Působí trochu jako Mary Poppins těsně před přechodem na temnou stranu Síly,> ozval se Oberon. Pořád byl za pultem, ale jak šla ke dveřím, dobře si ji prohlédl. <Zbav se hněvu, Malino! Vím, že je v tobě dobro! Imperátor tě nemá plně v moci!>
Očividně bych ti měl sehnat nějaké nové filmy, ať máš na co koukat, když jsem v práci.
<Radši bych odteď chodil do práce s tebou. Je to psina koukat, jak se snažíš dělat normálního.>

– Strana 138, kapitola 13

Hodnocení knihy

Oddechové čtivo, které si doslova zamilujete nejen díky fešnému druidovi a jeho psímu příteli, ale hlavně díky humoru ukrytém na téměř každé straně. Příjemný a přímý příběh souboje dvou nepřátel, který opravdu rychle odsýpá, nikde se zbytečně nezadrhává a spojuje v sobě všechnu mytologii světa.

Moje hodnocení: 9/10

Závěrečné shrnutí

Autor: Kevin Hearne
Série: Kroniky železného druida
Díl: 1. Prohnaný
Žánr: fantasy
Počet stran: 272
Vazba: měkká
Nakladatelství: Laser-books
Rok vydání: 2012
Moje hodnocení: 9/10

Fotografie obálky převzata z goodreads.com.

0 Komentáře

Komentovat

Přidejte se do diskuze.
Jsem ráda za každý komentář!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *