Ilustrované novinky: Half Wild

I přes náročné zápočtové a zkouškové období jsem si pro vás nalezla chvilku, abych vám představila další knižní novinku. Pro některé je to očekávané pokračování tajemného světa knihy Half Bad.

Sally Green – Half Wild

Série Half Bad, 2. díl
Fantasy pro děti a mládež
Nakladatel Yoli
304 stran, brožovaná

Zavítejte do dnešní Anglie, která ukrývá tajemný svět magie – černé a bílé čaroděje. Jenže v tomto světě striktně odděleného dobra zla se najednou objeví chlapec, jehož matkou je bílá čarodějnice a otcem černý čaroděj.

Nathan musí o svůj život v tomto světě doslova bojovat a je postaven před životní dilema. Jen on totiž může zabít nejmocnějšího čaroděje, svého otce. To se mu z hloubi duše příčí, ale pokud hrůzný čin nevykoná, ztratí svoji jedinou lásku. Jak se k dané situaci postaví?

Vychází v květnu 2015.

Moje ilustrace

Ilustrované novinky: Kniha Half Wild - Sally Green

2015 © Dragell | galerie.dragell.cz

Úryvek

Všímám si i sám sebe. Mám obuté staré boty. Silné podrážky, ale pružné, protože jsou ochozené. Hnědá kůže je okopaná a do levé teče prasklým švem. Džíny jsou pytlovité, pohodlné, ošoupané tak, že se třepí, roztržené na levém koleni, roztřepené okraje nohavic, kdysi modré, teď šedé, ušpiněné od hlíny, tu a tam zelené skvrny od lezení po stromech.
Pásek: silná černá kůže, mosazná spona. Je to dobrý opasek. Tričko: teď šedé, vpravo díra, na rukávu drobné dírky, jako by se do něj pustily blechy. Ale nemám blechy, aspoň si to nemyslím. Nic mě nesvědí. Ale jsem trochu špinavý. Ale některé dny se myju, vždycky když se probudím zakrvácený. Šaty ale nemám zakrvácené, což je něco. Vždycky se probouzím nahý, když jsem…
Vrať se k myšlenkám o oblečení!
Kde jsem to byl? Tričko, aspoň myslím. A přes tričko mám košili, teplou a tlustou, vlněnou, v kostkovaném vzoru je pořád ještě patrná zelená, černá a hnědá. Zůstaly na ní tři černé knoflíky. Díra v pravém předním dílu. Roztržený levý rukáv. A mám rukavice. Šálu mám v batohu, myslím. Nedíval jsem se do něj už věky. Měl bych to udělat. Měl bych co dělat.
Myslím, že rukavice jsou také v něm, možná.
A teď co?
Ještě není tma. Můžu víc přemýšlet o sobě.
Moje ruce jsou hotový průšvih. Naprostý průšvih. Jsou snědé, vrásčité, drsné; jizvy na pravém zápěstí jsou ohyzdné, kůže jako by byla rozpuštěná; nehty mám černé a okousané do masa a pak to tetování. Tři tetování na pravém malíčku a jedno velké na hřbetu levé ruky. Č 0.5. Tetování Polovičního kódu. Tak, aby všichni věděli, co jsem: poloviční Černý čaroděj. A v případě, že by tahle tetování přehlédli, mám ještě další na kotníku a jedno na krku (mé nejoblíbenější – vtip!).
Ale je toho víc než jen tetování, víc než cejch: je to také určité kouzlo. Kdyby mě chytili Lovci, kdyby mě dostal pan Wallend, uříznou mi prst a strčí ho do čarodějnické lahvičky a pak budu zcela v jejich moci. Mohli by ten prst využít k tomu, aby mě mučili, nebo mě zabili, a mohli by to udělat kdykoliv, stačilo by tu lahvičku spálit. To je to, co si myslím, že by udělali. Pomocí těch tetování mě můžou ovládat. Použili by je, aby mě přinutili zabít mého otce.
Až na to, že já nechci zabít svého otce. Nemohl bych, ani kdybych chtěl, protože můj otec je pořád ještě nejmocnější Černý čaroděj, o kterém jsem kdy slyšel, a ve srovnání s ním nejsem nic. Chci říct, umím bojovat, jasně, a umím utíkat, jistě, ale proti Marcusovi by to nikdy nemohlo stačit.
Kruci! Zase už přemýšlím o něm.
Měl bych se vrátit k přemýšlení o svém těle.
Někdy mé tělo tropí divné věci. Mění se. Měl bych o tom víc přemýšlet. Musím se snažit přijít na to, jak se mění, proč se mění a v co se to, ku***, mění.
Ani si to nepamatuju, ale vím, že se to stalo, protože jsem se probudil nahý a trochu míň hladový. I když je mi někdy špatně, vyzvracím noční potravu a pak se dávím znovu a znovu.
Nevím, jestli je to proto, že moje tělo není schopné přijmout to, co jsem snědl. Většinou jím malá zvířata, ačkoliv si nepamatuju, že bych je ulovil. Ale vím, že se to děje, protože ve zvratcích jsou pak drobné kosti, cáry srstnaté kůže a krev. Jednou jsem v tom viděl i ocas.
Myslím, že to byl krysí ocas. Vím, že se měním v nějaké zvíře. Je to jediné vysvětlení. Mám stejné Nadání jako můj otec. Ale nepamatuju si z toho nic: ani tu přeměnu, ani to, že jsem zvířetem, ani jak se měním zpátky. Nic až do chvíle, kdy se po tom všem probudím. Vždycky spím, takže soudím, že jsem tím vším vyčerpaný.

Trailer k 1. dílu Half Bad

Za poskytnutí úryvku a obálky knihy děkuji nakladatelství Yoli.cz.

2 Komentáře
  1. Filipskh
    Filipskh says:

    Ta ilustrace je dobrá, ale chtělo by to spravit pár věcí. Ten krk vypadá jako válec nasazený na hlavu – chtělo by to trochu odkoukat, jak to vlastně vypadá. Tvar hlavy je dobrý, ale stejně tak by chtělo hloubku obličeje podpořit více stíny – především u oka a pod nosem. :) Doufám, že si mé výtky nevezmeš jako nějakou urážku. Snažím se jenom pomoct. :) Už to tak ale bývá, že na umělecké něco pochytíš – jsou to sice maličkost, ale někdy hrají důležitou roli v celkové kompozici. :) :3

    Odpovědět
    • Dragell
      Dragell says:

      Děkuji za reakci na moji kresbu. S myší ještě nejsem kamarádka a netrpělivost při tomto druhu kresby jen uspěchává výsledek. Zatím se mám hodně co učit, ale velmi děkuji za komentář, který mě jistě posune dál :)

      Odpovědět

Komentovat

Přidejte se do diskuze.
Jsem ráda za každý komentář!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.