Humbook 2017: Druhý ročník knižního festivalu pro mladé opět lákal na světové autory

Ze všech stran slyšíme názor, že dnešní mládež nečte. Možná by nebylo na škodu zaslat tyto skeptiky 7. října do pražské MeetFactory, kde se konal poměrně nový knižní festival cílící právě na mladé čtenáře.

Přílákal mne program

Humbook si jako vloni, tak i letos připravil pro své návštěvníky tři světové autory, tedy spíše autorky. Pozvání přijala Joelle Charbonneau, které vyšla série Univerzita výjimečných a také zazářila s poslední knihou Stačí jen chtít o nebezpečné sociální síti. Další spisovatelkou byla Anita G. Howard, která podlehla psaní retellingů. Své čtenáře si získala fantasy sérii Šepotání a na besedě pokřtila její poslední knihu Krverůž. Poslední autorkou byla Jenny Han, která se věnuje psaní dívčích románů, například sérií Všem klukům, které jsem milovala.

Mám velmi ráda české autory, přeci jen náš jazyk je jedinečný a knihy psané jím jsou prostě knihy speciálně pro nás. Spisovatel může využít bohatosti češtiny i zajímavou manipulací s ní, nic se nemůže ztratit v překladu a zní tak, jak to bylo přesně napsáno autorem. Proto mne potěšila účast tří českých spisovatelů. Předně se zde na besedě objevila stálice české sci-fi Vilma Kadlečková, která pilně pracuje na posledním dílu série Mycelium. To mimochodem vychází i audioknižně a je výborně namluveno, takže pokud rádi posloucháte, můžete zkusit objevit Mycelium i takto. Dalším pozvaným byl poutník Ladislav Zibura s netradičními cestopisy 40 dní pěšky do Jeruzaléma a Pěšky mezi buddhisty a komunisty. Letos chystá třetí knihu o svém putování po širém světě, tak schválně, jestli mu to do třetice podařilo po vlastních nohou. Posledním českým autorem byl Martin Bečan, který je opravdu velmi čerstvým spisovatelem. Kniha mu bohužel vyšla dva dny před Humbookem a nebyla tak moc příležitost se s jeho dílem seznámit předem, což je škoda.

Mimochodem od českých autorů jste si mohli nechat podepsat své knihy ihned po besedě, ovšem u zahraničních autorek jste museli vyčkat do 18.30. To je pro některé již pozdní čas, já například spěchala na druhý den do práce a ještě jsem musela cestovat vlakem přes celou republiku. Na autogramy jsem si ovšem počkala, ale co jsem kolem sebe vnímala, někteří čtenáři to vzdali kvůli pozdnímu času a právě spojům domů. Pozitivně bych ohodnotila omezení počtu knih na podpis, aby tak fronta rychleji ubývala.

Záznamy z besed na festivalu Humbook 2017

Pod dozorem toho shora

Oproti předchozímu ročníku se změnily prostory a byl vybrán objekt MeetFactory v Praze. Sál pro hlavní besedy s nejen zahraničními autory si poradil s velkým náporem diváků a oproti předchozímu ročníku zde bylo dýchatelno a příjemná teplota. Dokonce se většina zvědavců i usadila a to dokonce na rozličná místa dle preferencí, pohodlí a viditelnosti.
Naopak menší sály, kde byly zajímavé vedlejší přednášky jako například Překladatelské oříšky, tímto neduhem stále trpěly, a tak jsem se zde moc nezdržovala.

Každopádně i přes velmi zajímavý hlavní program s besedami spisovatelů zde opravdu spousta rozličných aktivit pro nadšené čtenáře, třeba i kreativní koutek se záložkami či kurz jak fotit knihy. Pokud vás daný autor nezajímal, mohli jste se rozprchnout a zažít si něco jiného a zajímavého.

Mimochodem, pokud jste byli v hlavním přednáškovém sále, podívali jste se nahoru? Řada sedadel zde byla vzhůru nohama a koukala na nás odtud figurína muže. Byla jsem tímto prvkem pobavena a mimochodem osvětlení sálu a besed bylo též velmi příjemné.

A co si z celého festivalu nejvíce pamatuji? Fronty, fronty, fronty. Jelikož bylo návštěvníku snad dvojnásobně více než minulý rok, nebylo divu, že se začnou řady lidí tvořit všude. Čekáte na podpis, na nákup knih, na záchod… frontu na dočasné tetování jsem si raději odpustila a utíkala jsem na další besedu.

Vzhledem k počtu účastníků by se kromě řešení front mělo zohlednit také jídlo. V jednom stánečku došlo, v druhém se čekalo i třeba 30 minut na vafle. Na druhou stranu jsem byla mile překvapena právě tím zdobeným stánkem s citem pro detail a objednávala jsem si zde velmi chutný zázvorový čaj. Stánek tak výborně podtrhoval atmosféru festivalu.

Mohlo by vás zajímat

S bonusovou knihou domů

Cena za vstupné se tentokrát zvýšila u základního vstupného i VIP o 100 Kč. VIP balíček byl ovšem letos chudší, oproti předchozímu roku, kdy jsme se například dočkali dvou knih, diáře, placky a časopisu. Tentokrát na nás ve speciální plátěné Humbook tašce čekal notes a jedna kniha, ovšem jednalo se o recenzní výtisk knihy Dívka z inkoustu a hvězd , která ještě není u nás v prodeji a také mne potěšila kupa slev, které jistě využiji.

A vlastně s velkým množstvím knih domů

Na festivalu byla možnost zakoupit si knihy od Albatros Media s výraznou slevou. O knihy byl velký zájem a i já se zapojila do čekání na ně. Pořídila jsem si zde čerstvé Kaziměsty, nakonec jsem sáhla po druhém dílu Mycelia k podpisu k příležitosti dalšího setkání se s autorkou. A když už jsem stála u pultu, tak jsem se rozhodla vzít také novinku Diabolik.

Na festival jsem si přivezla i své knihy na podpisy od autorů, se kterými jsem se těšila na setkání. Takže jsem nakonec domů vláčela osm knih a byla jsem moc vděčná ochotné paní v šatně, kde jsem si chodila měnit knížky do batohu, které zrovna potřebuji a odkládala jsem ty, které již podpis získaly.

Co by rozhodně stálo na zamyšlenou do příště?
Ve VIP balíčku nás tentokrát čekala fantasy kniha, ale jelikož se jedná o young adult festival, nedivila bych se, kdyby se v některém z ročníků ve VIP balíčku objevila i nějaká ta romantika. Vzhledem k tomu, že zde bylo i nemálo chlapců a ani já nejsem zrovna čtenářka dívčích románků, taková kniha by pro mne nebyla zrovna milým překvapením. Nebylo by na škodu vytvořit dvě varianty VIP vstupného, kdy jeden balíček by nabízel třeba knižní překvapení v rámci fantastiky a druhý balíček by nabízel pro změnu dívčí knihu. Rozhodně bych se také nebála omezení počtu balíčku, aby naopak mohly být bohatší.

Za zmínku by stála i fronta ke knižnímu prodejnímu pultu. Ono to tedy nebyla jedna fronta, táhly se a klikatily ze sálu do sálu různými směry a blokovaly tak další návštěvníky v prohlídce areálu. Rozhodně by stálo za úvahu lépe zorganizovat, případně ohraničit prostor front, aby nezavazely a případně vytvořit dva knižní stánečky, ať se lépe stíhá. Prostor na to letos byl a určitě by nebylo na škodu dát dohromady na jeden stánek knihy a merch Humbooku.

A rozhodně by stálo za zváženou otevřít dveře festivalu mnohem dříve a dát větší prostor návštěvníkům dostat se dovnitř. Přijela jsem o hodinu dříve před otevíračkou, abych vše řádně stihla, ale chudáci ti, co přišli na čas a stáli vzadu. Jak nás moderátorka informovala, bohužel venku stále byli lidé se vstupenkami, ale uvnitř již musel začít program.

A co já?

Já jsem zvědavá, jak se zadaří další ročník (už se totiž plánuje), ohlasy jsou velké a je výborné podporovat mladé lidi ve čtení. Mohou se tady potkávat a poznávat s dalšími knižními nadšenci. Především se ale mohou setkat se zahraničními autory jejich oblíbených knih, což je zážitek na celý život a přitáhne vás to ještě více k jejich čtení.

0 Komentáře

Komentovat

Přidejte se do diskuze.
Jsem ráda za každý komentář!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *