Brian Staveley – Císařovy čepele

Brian Staveley – Císařovy čepele

Ačkoliv je císař spravedlivý a drží nad svými lidmi ochranou ruku, vždy se objeví někdo chtivý jeho postavení a moci. A když císař zemře, jedinou nadějí země jsou jeho děti.

Příběh

I přes veškerou poskytnutou ochranu osobní stráže je Annurský císař zavražděn a země tak má připadnout do rukou nejstaršího syna. Ten je ovšem daleko od dvora, o nastalé situaci nemá žádné tušení. Nad všemi dětmi císaře se stahuje temný mrak.

První ze synů, Kaden, byl poslán otcem do kláštera, kde mu mají poskytnout nutný výcvik pro jeho budoucí panování. Ač se mu první roky bití, malování a dělání keramiky zdají být naprosto zbytečné, jednoho dne vymění jeho mistra a ten jej intenzivně zasvěcuje do umění Vaniate – vyprázdnění sebe sama od všech emocí, od svého já – umění mýtického národa. Poklidné dny výcviku ovšem začne narušovat strach z podivné šelmy, která mnichům masakruje zdejší kozy a pomoc není nikde v dohlednu.

Druhým ze synů je Valyn, který odešel z domova společně se svým bratrem, jeho cesta však vedla jiným směrem. Zlákal jej vojenský život, a mnoho let byl pod výcvikem kettralů, nejděsivějších vojenských jednotek světa. Pomalu se blíží zásadní zkouška, kdy se z kadeta stává pravý kettral, jenže čím více se blíží, tím více lidí umírá a Valyn sám je ohrožován na životě. Je to jen jeho utkvělá představa v pozici císařova syna nebo zde existuje jisté spiknutí?

Posledním dítětem císaře je dcera Adare. Ta je jmenována jako ministryně financí a zůstává přímo u dvora, kde dohlíží na vykonání spravedlnosti za vraždu jejího otce. Podezřelým je totiž kněz z chrámu Světla, kde s ním měl císař svoji osudovou schůzku. Ten je ovšem také svým způsobem vlivný a nechce přiznat vinu.

Styl psaní

Jak je již z představení příběhu poznat, čekají nás tři rozdílné dějové linie a rozhodně se v nich nebudeme nudit. Největší pozornost je ovšem věnována synům císaře. Vyrůstají v muže v naprosto odlišných podmínkách a jsou jako dva protiklady.

Dostáváme se nejen tedy do místa klidu a míru pokojných mnichů, kteří hon na tajemné zabijácké zvíře řeší svým poklidným způsobem, ale i na ostrovy kettralů – vojáků a zabijáků, do místa plného boje, násilí a smrti. Kontrastem ku těmto dvěma místům je pak císařský palác a jeho pravidla a povinnosti svazující všechny.

Ve všech dějových linkách se dějí jakési záhady, podezření na spiknutí, ohrožení života, které postupně celým příběhem probublávají, gradují a udržují čtenáře v napětí. Ačkoliv máte tušení, kam vše směřuje, bude závěr jistě příjemným překvapení.

Stejně tak jako celá kniha i závěr je příjemně zpracován, vydolovává z postav doslova to nejlepší a odhaluje jejich podstatu. O to více se budete těšit na další díl, protože ačkoliv všechny záhady tohoto dílu jsou odhaleny, příběh nakousává svůj další neodolatelný směr.

Jedinou výtku bych k tomuto úžasnému dílu bohužel měla a to jsou chyby. Ráda bych řekla, že jsou zanedbatelné, ale na to, že chyby v textu schválně nehledám, přicházely mi při čtení častější, než bych snesla. Pevně doufám, že se tenhle nedostatek v dalším díle zlepší.

Obálka

Nádherná obálka hodná takového příběhu, speciálně vytvořená pro české vydání od ilustrátorky Dorothey Bilicy. Na konci knihy jsou zobrazené obálky následujících připravovaných dílů a nesou se ve stejném duchu jen v hřejivějších barvách.

Brian Staveley – Císařovy čepele

Další ochutnávka obálek – tentokrát z vydání ze světa. Asi nejvýstižnější, co se do obsahu knihy týče, se mi zdá právě první obálka zobrazující hlavní hrdiny.

Brian Staveley – Císařovy čepele

Ukázka

Když vykročil od Mankera, zastavil se a sledoval, jak slunce klesá za úžinu na západě. Tím směrem, víc než tisíc mil odsud, za větrem bičovanými vlnami Železného moře, za krasovými štíty Zlomené zátoky, za tucty ostrovů, z nichž některé byly tak malé, že ani neměly jméno, se lesklo Annur, šikmé střechy, výstavní paláce, smradlavé boudy, to všechno se shlukovalo kolem Intařina kopí, ohromné zářivé věže v srdci Paláce úsvitu. Námořníci dokázali věž rozeznat, když byli ještě dva dny plavby od ní – využívali ji k navigaci k srdci říše. Ta věž měla být nedobytná, jedna z posledních pevností cestriim, a přece císaře neochránila.
Můj otec je mrtvý, pomyslel si Valyn a poprvé mu ta slova připadala skutečná. Otočil se k Lin, chtěl něco říct, poděkovat jí, že je tady, že s ním sdílí pivo i žal, že ho zastavila, když jeho vlastní hněv nutil udeřit. Sledovala ho jasnýma, starostlivýma očima, rty našpulené, jako by se chystala něco říct. Než však stačil jeden z nich prolomit ticho, klidný večerní vzduch roztříštilo hrozivé zapraskání.

– strana 55-56, kapitola 6

Hodnocení knihy

Nádherná napínavá kniha, která vás uchvátí a nepustí až do konce. Tři děti císaře, tři zcela odlišné příběhy v roli válečníka, mnicha a ministryně. Čím více se blíží závěr, tím více akce dostanete. Je to přesně jedna z těch knih, u které budete ponocovat a i přes počet stran ji doslova zhltnete.

Moje hodnocení: 10/10

Závěrečné shrnutí

Autor: Brian Staveley
Série: Kronika Netesaného trůnu
Díl: 1. Císařovy čepele
Žánr: fantasy, dobrodružné
Počet stran: 448
Vazba: pevná s přebalem
Nakladatelství: Fantom Print
Rok vydání: 2016
Moje hodnocení: 10/10

Fotografie obálky převzaty z goodreads.com.

2 Komentáře

Komentovat

Přidejte se do diskuze.
Jsem ráda za každý komentář!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *