Annalee Newitz – Autonomie | Když velké korporáty uzmou práva slabším, je potřeba se jim postavit

Možná tomu stále nevěříme, ale i jeden člověk dokáže změnit osudy mnohých, stačí jen chtít a mít to správné odhodlání. Jack se této cesty za hranicemi legálnosti nezalekla, jen aby pomohla těm, kteří na základní věci jako jsou medikamenty prostě nedosáhnout. Jenže právě tento směr přináší také spoustu problémů a nebezpečí.

Annalee Newitz – Autonomie

První vydání: 2017

Annalee Newitz je vědecká novinářka a spisovatelka, mající za sebou několik populárně naučných knih a řadu sloupků ve vědeckých časopisech a novinách. Kniha Autonomie byla jejím debutem na poli prózy, za kterou získala několik nominací na ocenění a obdržela Lambda Literary Award. Její následující knihou bude v letošním roce archeologický titul Four Lost Cities: A Secret History of the Urban Age (Čtyři ztracená města: Tajná historie městského života).

Vítejte v budoucnosti, která nabízí lidem nepředstavitelné možnosti. Ale není vše tak růžové, jak se na první pohled může zdát. Veškeré patenty léčiv totiž drží velké korporáty, které s nasazenou cenovou politikou míří spíše na movitější část obyvatelstva. Pokud nepatříte mezi vyvolené, nemáte možnost sáhnout po lécích, které mohou změnit a zachránit váš život.

Jack, bývala studentka medicíny, se chtěla pustit po kariérní dráze laborantky vyrábějící léky, ale stačila jí jedna návštěva prezentace spolku proti korporacím a měla jasno. Na prvním místě je přeci jen pomoc nemocným a tohle byl její první krok směrem k nelegálnímu kopírování léčiv a prodej za rozumné ceny nižší třídě.

Bohužel právě nyní se stala nepříjemná událost, kdy lidé s nelegálním lékem končí postupně v nemocnici díky smrtící závislosti, která je nutí vybranou činnost konat pořád dokola nehledě na hlad či žízeň. Jack je tak nucena zkoumat, co to vlastně způsobilo a kde se v její kopii mohla vyskytnout chyba.

A přesně proti takovým zločincům a pirátům, které je potřeba odklidit z cesty, je tady MKV. Ta vyšle po stopách Jack Eliasze s armádním robotem Paladinem. Sice je to jako hledání jehly v kupce sena, ale oni se nevzdávají a začínají pomalu rozplétat síť nelegální činnosti okolo léků.

Ukázka z knihy

Jack zneklidněně projela několik dalších reportáží. Přinejmenším pět lidí zemřelo, většinou na dehydrataci, a desítky jich byly v nemocnici. Čím déle četla, tím víc v ní sílilo přesvědčení, že na vině je její okopírovaný zactin. Všechny případy v reportážích byly z Calgary a mohla jenom hádat, co se odehrává, v menších městech jako Iqaluit nebo Yellowknife. Vedlejší účinky se tam mohly projevit u desítek lidí, kteří zdaleka neměli tak snadný přístup k lékařské péči. Přesně proti takovým katastrofálním problémům s farmaky vytáhla do boje, a teď jeden sama způsobila. Navíc ji při tom vedl stejný motiv jako korporace: zisk. Smrtící hrabivost, to sedělo. Zaryla si nehty do dlaně a vyburcovala se k soustředění. Musela zabránit tomu, aby se situace ještě zhoršila.

– strana 55, kapitola 5: Věda s velkým V

Na první pohled mne tohle téma lákalo, znělo akčně, napínavě a já se opravdu velmi těšila. Nelibá budoucnost, kdy vlastně ani netušíte, kdo z těch dvou je záporák a kdo klaďas, tedy komu fandit. Vždyť oba dva mají své ospravedlnitelné důvody pro to, co dělají. Tempo je nakopávané nepředvídatelnými situacemi a autorka se nebojí sáhnout ani po sexu, násilí a mučení.

Příběh sledujeme z pohledů jednotlivých hlavní hrdinů, ale občas i vedlejších postav, které plní zásadní roli v ději. Všechno jsou to přítomné časy, které do sebe zapadají jako ozubená kola. Jedna z dějových linií se ovšem vymyká. Týká se samotné Jack a odehrává se v minulosti, aby nám vykreslila vývoj charakteru hlavní hrdinky. Přiznám se, že mi lehce vadilo označení linek datem, protože jsem se stejně neorientovala na ose, kde se zrovna s Jack nacházíme. Vždy jsem až dle kontextu daného úseku si zařadila události do přítomnosti či minulosti. I přesto, že je této hrdince věnováno tolik prostoru, nakonec jsem si nejvíce oblíbila robotického hrdinu Paladina, k ostatním postavám jsem si nedokázala najít cestu.

Všechno to lákavé prostředí, laboratoře, temná zákoutí, ale i nemálo akčních situací zpestřují knihu natolik, že vás nebude mrzet ta jednoduchá zápletka, na které kniha funguje. Jenže právě za polovinou knihy narazíme na jedno velké ALE… Kniha totiž začne zabředávat do téma pohlaví, a to konkrétně u robota, který nám ještě před tím důrazně pověděl, že roboti pohlaví nemají. A to vše díky citům k a parťákovi, kdy nedokáže sám definovat, zda jsou to city nebo jen program loajálnosti. Jeho tekoucí myšlenky tak zahlcují stránky knihy něčím, co naprosto shodí dynamiku celého příběhu. Právě v tomto okamžiku jsem se začala se čtením trápit a knihu jsem si přestala užívat.

Neříkám, že téma nalezení vlastního pohlaví, co se dnešního světa týče, není důležitou otázkou, každopádně nepatří to do knihy v takové míře, aby to přehlušilo hlavní dějovou linii. Přitom autorka propašovala do příběhu homosexualitu a bisexualitu, otroctví nebo otázku ras, kdy hlavní hrdinka je Asiatka, její přítelkyně Afričanka apod. To vše nenásilně, zaznamenáte to jako něco podstatného pro fungování charakterů, co neupozaďuje hlavní příběh. Ovšem ono robotovo hledání sebe sama a definování svých citů je značně přehnané, až si říkám, co si tím spisovatelka kompenzovala.

Poslední věc, kterou bych chtěla vypíchnout, byl odfláknutý závěr knihy. Nerozuměla jsem, proč autorka zvolila cestu zakončení tímto směrem a uvedla fakta, kterým jsem nevěřila. Možná prostě jen chtěla nějak vybruslit ze situace, se kterou si nevěděla rady.

Ale nechci končit takhle negativně, byla zde totiž jedna věc, kterou bych chtěla pozvednout. Přiznám se, že se s tím ve sci-fi knihách moc nesetkávám, ale právě zde autorka využila komunikace robotů na jiné bázi než klasickým zvukem. Tady totiž komunikují pomocí zabezpečených relací, které jsou dokonce zobrazeny nejzákladnějšími principy spojení – jedna strana se identifikuje a zašle požadavek na zabezpečené spojení, druhá strana se představuje a odpovídá na požadavek a teprve až poté spolu mohou roboti komunikovat. Byla jsem v těchto bodech mile potěšena.

Slovo závěrem

Komu knihu doporučit? Přiznám se, že dnes jsem na rozpacích, neboť jsem měla problém s totální ztrátou tempa v příběhu, a také ve změně hlavního tématu, které je na takovou třetinu knihy potlačeno. Mohl to být dobrý příběh, ale odradil mne. Dočetla jsem opravdu jen proto, abych to prostě dočetla, nic víc, nic míň.

Moje hodnocení: 3/10

Zajímavé odkazy

Možnost zakoupení knihy: nakladatelství Host
Webová stránka autora: www.techsploitation.com

Autor: Annalee Newitz
Název: Autonomie
Počet stran: 320
Vazba: Měkká
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2019

0 Komentáře

Komentovat

Přidejte se do diskuze.
Jsem ráda za každý komentář!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *